).png)
.jpg)
Tentokrát se na Blaník přišla podívat psycholožka Romana Mazalová. Před 10 lety převzala Českého Lva jako spoluautorka dokumentu Šmejdi.
Za tu dobu se prý Šmejdi změnili, aktuálně se vydávají třeba za amerického vojáka na sociálních sítích a píší si se ženami, které pak nutí zaslat mu peníze.
„Tohle je moc častý případ. S tou legendou amerického vojáka se setkáváme už hodně dlouho. Řešíme to i s policií. Ti podvodníci umí velmi dobře navazovat pocity důvěry. Potom toho v tom tržním světě zneužívat. To je to největší nebezpečí, které tady vnímám.“
A hned se ozvala posluchačka, že má kamarádku, která si přes Facebook píše s údajným americkým vojákem a peníze mu posílá. A prý nevěří tomu, že je to podvod.
„Byla bych hrozně daleko od toho, abych někoho odsuzovala nebo řekla, že si za to může sám. Oni prostě přesně vědí, kde jsou ta slabá místa těch lidí. Je prima, že o tom mluvíme. Čím víc se o tom mluví, tím víc lidi vědí, na co si dát pozor.“
Jirka si s paní psycholožkou povídal také o štěstí. A otázka zněla, co pro sebe můžeme udělat, abychom byli v roce 2024 šťastní.
„Je to takový hodně nadužívaný slovo. My jsme se stali takovými feťáky štěstí. Když se kohokoli zeptáte, tak jeho cílem je být šťastný. Je to krásná myšlenka, to určitě. Nerozporuju, ale od dob Aristotela, který dělil štěstí na dvě složky. Jednu – dobře se najíst, mít někoho rád, fakt si ten život užívat. Ale to se ukazuje jako velmi krátkodobé. Hlavně tam strašně roste takový ten strop. To co tě dělá šťastným jednou, podruhé už je málo. Ale ta druhá složka štěstí, na kterou zapomínáme je taková ta touha po smyslu. Touha po tom, že jsem platným členem společnosti, že rozumím tomu světu, který se děje kolem mě, že ho můžu ovlivňovat. Z dlouhodobého hlediska právě ta touha po naplnění a smyslu svého potenciálu nás dělá spokojenějšími.“
A řeč byla taky o novoročních předsevzetích.
Má vůbec smysl dávat si novoroční předsevzetí?
„Já si myslím, že jo. Protože to předsevzetí, když se na to podíváme, tak on je to vlastně signál. Něco se mi děje, nejsem s tím spokojená a chci to udělat jinak.“
Prý je dobré si dávat malá a lehce splnitelná předsevzetí.
„Protože ve chvíli, kdy ty si dáš ty cíle moc velký, tak tam bude strašnej odpor. Vydržíš to možná měsíc. Pak už ten odpor bude tak velkej, že už to nedokážeš. Ukazuje se, že je mnohem efektivnější si říct – každej den, když se vzbudím udělám si deset kliků.“
Třeba 10 dřepů nebo kliků pravidelně každý den má smysl.
„Smysl má to, co dělám dlouhodobě. Nemusí toho být moc, stačí když kape. Ale dlouhodobě, to má pak potenciál měnit náš život.“
Poslechněte si celý rozhovor v podcastech Rádia BLANÍK >