V době socialismu neexistovaly stovky kosmetických značek, oči se malovaly vypálenými zápalkami a největším vynálezem byl deodorant. Právě ta léta, kdy se ženy radovaly i z obyčejného mýdla, si mohou lidé připomenout v Retro muzeu Praha v expozici s kosmetickými trendy tehdejší doby a zavzpomínat tak na časy, kdy byla kosmetika žádané podpultové zboží.
Krása je pojem, který rezonuje napříč společností již od nepaměti. Každý ji vnímá a chápe trochu jinak. Pro někoho znamená pevné a štíhlé tělo, pro jiného vnitřní charakter člověka nebo krásný parfém s precizním líčením. To ale nebylo v socialistickém Československu jen tak. Výběr kosmetiky a „dekorativky“ byl značně omezený, značek bylo na trhu pár a málokoho napadlo se dívat na složení či kvalitu. A když bylo nejhůř, oči se malovaly vypálenými zápalkami, řasám pomáhal ke zvýraznění krém na boty a účes se zpevňoval cukerným roztokem nebo pivem. I tak si s tím ženy dokázaly poradit.
V čem měli ale obyvatelé socialistického Československa opravdu na výběr, byla toaletní mýdla, mezi kterými rezonovala například ústecká značka Elida. Důležité je zmínit, že v té době mýdlo nebylo jen mýdlo, tak jak jej známe dnes. Znamenalo mnohem víc. Vedle obyčejných se prodávala i koupelnová o vyšší gramáži nebo luxusní, která nestála tři koruny, ale deset, což bylo tehdy dost peněz. Rozdíly mohou lidé sami porovnat v expozici Retro muzea a třeba objeví i známý slogan značky „Elida, mezi mýdly elita”.
Zdroj: Retro muzeum Praha