06:00 - 12:00
Víkendové ráno
MENU

NEDĚLNÍ HOST RÁDIA BLANÍK – PETR JANDA

NEDĚLNÍ HOST RÁDIA BLANÍK – PETR JANDA

Vzácným hostem Jirky Fröhlicha byl zpěvák Olympiku Petr Janda.  

A protože to v neděli bylo právě 9 let, kdy odešel do hudebního nebe skvělý textař Zdeněk Rytíř, tak i na něj Petr Janda na Blaníku zavzpomínal. 

„Můj kamarád Zdeněk Rytíř, to byl skvělej textař. Byl takovej zvláštní, on nepil, ale hulil teda jednu za druhou. V těch svých textech měl vždycky něco tak krásnýho. Dobře se ty texty pamatovaly. Vzpomínám si, že mně napsal písničku – já já já jenom já. Dopsal ji v den premiéry, já jsem ji ráno dostal a večer jsem ji už uměl.“

 

 

A navíc kousek z jeho písničky pak Petr Janda v našem Blanickém studiu zahrál naživo.  

   

Petr Janda Jirkovi Fröhlichovi prozradil, že písničku "Bonsoir Mademoiselle Paris" vlastně v Paříži sám zažil - text totiž podle skutečného zážitku Petra Jandy na jeho přání napsal právě textař Zdeněk Rytíř.  

„To bylo v 69, natáčeli jsme to v období, kdy jsme se vrátili z Paříže. Byli jsme tou Paříží nasáklí. Já jsem Rytířovi vyprávěl historku jak jsme spali v takový ubytovně. V jedný místnosti jsme měli aparát a v druhý jsme spali. Já jsem se ráno probudil, kluci ještě spali. Šel jsem si dát něco k snídani přes takovej park. Tam bylo bistro a teď se šacuju a našel jsem frank. Jeden jedinej frank. Tak si říkám, že za to si teda snídani nepořídím. Ale když už jsem tam byl, tak jsem tam vle, z a tam byl v rohu ten flypr, to byla taková kulička, jak se vystřelila. Ta byla na frank. Tak jsem hodil do toho přístroje ten jeden frank poslední, zahrál jsem si a šel jsem hladovej zpátky. Tohle jsem taky vyprávěl Rytířovi a on to uchopil a napsal o tom, že mám v kapse jeden frank.“

 

 

Hudbu složil Petr Janda, ale nakonec v kapele písničku nezpíval on, ale bubeník Olympiku Jenda Pacák. 

Byla to taková výjimka - Petr Janda tuto písničku veřejně na koncertech nikdy nezpíval, ale udělal při rozhovoru výjimku a zazpíval nám ji na Blaníku.  

  

Petr Janda prozradil, že brzy vyjde nová kniha o šedesáti letech na scéně, a že je to skoro světová rarita být tak dlouho na scéně, ale jediní rozhodně nejsou. 

„Kolegové z Rolling Stones, ti jsou jediní, kteří drží ten prapor. Musím říct, že já je docela sleduju. Za prvé se mi spousta písniček líbí…oni mají svůj neuvěřitelný styl, kterej je tak zvláštní, že si nedokážu představit, že bych v tý kapele hrál. Já bych to asi neuměl. Vždycky když Stouni vyhlásí nový turné, tak mě to udělá hroznou radost, protože já taky vyhlásím nový turné. Zdá se mi to adekvátní k tý situaci.“

 

Poslechněte si celý rozhovor v podcastech Rádia BLANÍK >