).png)
.jpg)
Jirka Fröhlich si tentokrát popovídal se synem Františka Nedvěda. Vojta samozřejmě zavzpomínal i na svého tátu. Dnes prý nechápe, jak František Nedvěd zvládl chodit do práce, i zpívat po večerech zároveň.
„Musím říct, že tohle táta prožíval 20 let. Chodil do práce, opravoval telefony a k tomu jezdili hrát s Brontosaurama a se Spirituálem….kolikrát se taky vracel domů ve 2, ve 3 ráno a táta v 7 a když si to dokázal zařídit, tak na devátou ráno do práce. Takže já před ním neskutečně smekám.“
Dostal otázku od Vás, našich Blanických posluchačů, jestli někdy natočil duet se svým tátou Františkem Nedvědem.
A řekl, že dva duety existují a oba jsou na jeho letošním albu.
Zvlášť hrdý je prý na písničku Můj osud.
To je tato písnička:
„Přesně tak, to je vlastně poslední duet s tátou, kterej jsme stačili natočit ještě vlastně před jeho odchodem. Bylo to v době covidu, kdy jsme měli zakázáno hrát. Přišel mi text od Petra Hrdličky a já když jsem ho četl, tak jsem říkal – to je přesnej duet otec se synem. Takže táta si tím covidem prošel, jakmile se uzdravil, tak ještě pořád jsme nesměli hrát. Viděl jsem jak ten táta je takovej nervózní, takovej nesvůj, tak jsem mu řekl, že se trošku rozptýlíme, zajedem do studia.“
Desku ("Maluju na nebe") pokřtí Vojta Nedvěd 31. července na letní scéně pod žižkovskou věží.
Vojta dostal také otázku, co mu dal jeho otec František Nedvěd.
„Táta mi toho dal spoustu. To je na delší povídání, ale jednak mi dal spoustu rad ohledně třeba i manuálních věcí, ale samozřejmě i hodně rad ohledně muziky.“
A kromě zkušeností, co třeba i nějaké rady, jak napsat písničku, aby se z ní stal hit?
„Těch rad bylo samozřejmě několik. Nebyly to rady jenom od táty, to musím ještě podotknout. Byly to rady i od strejdy Honzy. Já jsem měl i svoji hlavu. Občas jsem poslechl, ale spíš jsem neposlechl. Je pravda, že člověk to stejně musí zkusit. V momentě, kdy budu poslouchat rady kohokoli, tak to bude vždycky ten kdokoli a nebudu to já.“
Poslechněte si celý rozhovor v podcastech Rádia BLANÍK >