Rádio Blaník
Rádio Blaník
22:00 - 06:00
POHODOVÉ ČESKÉ RÁDIO
MENU

VELIKONOCE V TRADICÍCH I V REKORDECH

VELIKONOCE V TRADICÍCH I V REKORDECH

Na Velikonoce držíme řadu zvyků a obyčejů. Většina z nich má nějaký symbolický význam, který vychází z kulturních i náboženských tradic, pověr a pranostik.

  

Pomlázka by měla být vlastnoručně pletená. Nejčastěji jsou používány proutky vrbové či topolové a zdobí se stuhami. Mladé proutky vrby přináší zdraví a mládí každé dívce nebo ženě, která s nimi dostane našleháno. Počet stuh označuje, kolik dívek a žen pomlázka při koledě o velikonočním pondělí takzvaně „pomladila“.

Vajíčka jsou odměnou pro koledníky i velikonoční dekorací, ale mají také svůj symbolický význam. Vejce znamená nový život nebo znovuzrození, v západním křesťanství symbol uzavřeného hrobu, z kterého vstal Kristus. Ve východním křesťanství se barva červeného vajíčka vysvětluje jako Kristova krev.

Koleda původně označovala píseň, kterou děti zpívaly o velkých křesťanských svátcích. O velikonočním pondělí patří k dosud stále dodržovaným a oblíbeným velikonočním zvykům. Na koledu chodí zásadně jen chlapci a muži, koledovat by se správně mělo jen od půlnoci do půlnoci, v některých krajích se ale koleduje jen do pondělního poledne. Tradiční odměnou za koledu jsou vajíčka, mohou to ale být i sladkosti a dospělí koledníci dostanou někdy i skleničku alkoholu.   

Řehtačky a klapačky pochází z doby, kdy po vzoru apoštolů, kteří nocovali s Ježíšem a hlídali jej, spali pohromadě s řehtači. Na mnoha místech je řehtání a klapání symbolickým vyháněním Jidáše a začíná tak, že na Zelený čtvrtek chlapci s řehtačkami a klapačkami vyběhnou po mši z kostela a volají „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme…“ Chlapci vychází na obchůzku už v šest hodin ráno, pokračují v době oběda v pravé poledne a na Velký pátek jdou také ve tři hodiny odpoledne. Tato hodina je připisována Kristovu úmrtí. Na Bílou sobotu se chodí o půl páté a v deset hodin dopoledne.

Velikonoční beránek je symbolem čistoty, nevinnosti, bezbrannosti a poslušnosti. Stával se obětním zvířetem při významných náboženských rituálech. Beránky zabíjeli rovněž Izraelité jako oběť věnovanou památce svého vysvobození z egyptského otroctví. I smrt Ježíše Krista je vnímána jako oběť. Je proto často nazýván beránkem božím (Agnus Dei).

Velikonoční svátky jsou námětem i pro rekordmany.

  

Velikonoce v rekordech

Pomlázky

V Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově najdeme třeba pomlázku o průměru 20 cm a dlouhou 5,83 metru. Koledník s ní může na jedno máchnutí vyšupat pět dívek najednou.  Nejmenší pomlázka měří 4,5 milimetru. Raritou je pomlázka z kočičích vousků. Její autor RNDr. Jan Břicháček z Brna ji pletl několik dní. Kočičí vousy se totiž chovají podobně jako lidské nehty. Je to velmi neforemný materiál, který nezůstává v pozici, kde ho chce zhotovitel mít.  

Kraslice

V České knize rekordů najdeme například největší velikonoční vajíčko zhotovené ze sirek. Pan Tomáš Korda přitom spotřeboval 9988 hlaviček ze zápalek a 4877 celých sirek. Největší kraslice ze dřeva měří přes 1 metr. Je vysoustružená z javorového dřeva a zdobená tradiční lidovou technikou, totiž vyléváním ornamentů horkým cínem.