Bratři Čapkové

9. 1. 2025

Bratři Čapkové, Josef a Karel, si už za svého života zajistili nesmrtelnost. Asi není nikdo, kdo by nedokázal jmenovat alespoň jednu jejich knihu. Třeba Povídání o pejskovi a kočičce zná snad každý, a to přestože Josef byl spíše malíř. A co se týče Karla, zmíníme tady například Válku s mloky, Dášeňku, R. U. R., kde se poprvé objevilo slovo „robot“ , které ale vymyslel Josef Čapek, nebo Bílou nemoc.

Od poloviny 20. století žili oba bratři na pražských Vinohradech ve dvojvile se společnou zahradou. Každý pátek se tam scházeli takzvaní „Pátečníci“: Masaryk, Edvard Beneš, Ferdinand Peroutka nebo Vladislav Vančura. Čapkovy knihy varovaly a dodnes varují před zneužitím politické moci nebo techniky. A když už jsme zmínili Bílou nemoc, možná víte, že doktora Galéna nakonec ušlapal nenávistný dav.

Tuto situaci můžeme přenést i do života Karla Čapka. Přesuňme se do Československa, do doby těsně po mnichovské dohodě: Masaryk je mrtvý, Beneš odjel ze země, a tak se terčem útoků stal právě Čapek. Psaly se o něm lživé, nenávistné články, chodily mu anonymní výhružky a docházelo i k vytloukání oken. To vše za jeho politické názory a demokratickou angažovanost, kvůli nimž se dostal i na první místo seznamu gestapa. Když u něj nakonec zazvonili, byl už mrtvý.

Jeho bratr Josef zemřel roku 1945 v koncentračním táboře. Když měl Karel Čapek pohřeb, přišel tam Eduard Bass, autor Cirkusu Humberto, a pronesl, že ještě není vše ztraceno, dokud zbývá poslední naděje. Bylo to zhruba tři měsíce před vyhlášením protektorátu.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK