Historie čerpacích stanic
.jpg)
Prakticky každý lékárník, který měl kolem roku 1890 obchod, byl zároveň i pumpařem. Benzín se totiž prodával v lékárnách ve skleněných lahvích. Později jste si ho takto mohli koupit i v hotelu, nebo někdo ze smíšeného zboží vyběhl s konví a doplnil vám palivo.
Po roce 1994 bylo takových míst 17. Jak rostla popularita aut, rostla i poptávka po čerpacích stanicích. V roce 1906 bylo u nás celkem 73 aut.
První čerpací stanice se objevila v Praze na Náměstí Republiky roku 1923, a pak už to šlo rychle. Do 15 let jich bylo přes tisíc a postupně začaly nabízet i oleje nebo autokosmetiku. V 80. letech vznikaly první samoobslužné benzínky, a po revoluci se začaly proměňovat v malé obchůdky.
První taková, kde se dalo koupit i něco k jídlu, byla otevřena roku 1991 kousek od Jihlavy. Lidé se údajně nejvíc divili toaletě – pokrok zkrátka nezastavíš.
Česká republika dnes patří mezi státy s nejhustší sítí čerpacích stanic v Evropě. I přesto, že je najdete na každém 14. kilometru, je to někdy trochu adrenalin nechat ručičku ukazatele paliva úplně spadnout a doufat, že to stihnete, než se motor vypne.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)