Když byla sobota pracovní a neděle nejistá
.webp?ts=)
Včera neděle byla... Dnešním tématem jsou neděle. A jak se píše i v Bibli – sedmý den je dnem odpočinku. Proč na tom něco měnit?
Většinou se ale těšíme na celý víkend. Tedy pokud zrovna nemusíme do práce. Není to ale tak dávno, co se u nás běžně pracovalo i v sobotu. V 60. letech minulého století se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. Vzhledem k tomu, že se na západě začala pracovní doba zkracovat, zavedl se v roce 1968 pětidenní pracovní týden i u nás.
I tak ale stačilo vyhlásit, že se do práce i do školy půjde – a šlo se. Klidně i o víkendu, třeba před Vánoci nebo dokonce v neděli. Naposledy se tak stalo v březnu roku 1989.
Když už je řeč o práci – některé firmy dnes zavádějí čtyřdenní pracovní týden. O tom jste už určitě slyšeli. Naopak nejvíce času tráví v práci Korejci nebo Mexičané – v průměru 9 hodin denně.
A teď trochu historie. V antickém Římě, asi 500 let před naším letopočtem, existoval osmidenní týden označený písmeny A až H. V den označený „H“ se chodilo hlavně nakupovat.
Za Velké francouzské revoluce chtěli revolucionáři zavést desetidenní týden – a skutečně to vydrželo celých 12 let. Podobný experiment se snažili zavést i bolševici v Sovětském svazu, kde Stalin zkoušel pětidenní a později šestidenní pracovní týden. Cílem bylo mimo jiné zrušit tradiční neděli a s ní spojené náboženské zvyky.
Tak si ji nenechte vzít. Protože – kdo má neděli, má vyhráno.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK