Matka Tereza mezi obdivem a kritikou: anděl i terč kontroverzí
.webp?ts=)
Matka Tereza je dodnes vnímána jako žena, která zasvětila celý život pomoci těm nejchudším. Založila řád Misionářek lásky, který dnes čítá více než pět tisíc členek působících ve 133 zemích světa. Její bílé hábity s modrými lemy se staly symbolem soucitu a solidarity. Za své působení získala řadu ocenění, včetně Nobelovy ceny míru, a v několika průzkumech byla označena za jednu z nejvlivnějších osobností 20. století.
Přestože ji mnozí obdivují, Matka Tereza se stala i terčem ostré kritiky. Nemalé vášně vyvolal film Matka Tereza: Anděl pekla, který upozornil na její kontakty s diktátorskými režimy. Kritici poukazovali také na její neústupné odmítání potratů a antikoncepce, obvinění z pokrytectví či odhalení velmi špatných hygienických podmínek a nedostatku jídla i léků v nemocnicích, jež její řád provozoval. Zmínky padaly i o zmizení značných finančních prostředků, které měly sloužit charitativní činnosti.
Matka Tereza navíc sama přiznávala, že její víra nebyla vždy pevná. V dopisech církevním hodnostářům se svěřovala s tím, že ji polovinu života ztrácela a znovu hledala. Přesto na veřejnosti působila jako neochvějná osobnost, která dokázala inspirovat miliony lidí.
Cestovala po celém světě a několikrát navštívila i Československo – poprvé v roce 1984, podruhé v roce 1990 na pozvání Václava Havla a naposledy o dva roky později. Už dva roky po její smrti ji církev prohlásila za blahoslavenou, i když obvyklá lhůta bývá pět let.
Matka Tereza tak zůstává symbolem pomoci a víry, ale zároveň i postavou, která vyvolává spory. Na jedné straně stojí obdivovatelé, kteří v ní vidí světici, na straně druhé kritici, kteří připomínají temnější kapitoly jejího odkazu.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK