Pražský groš

1. 7. 2024

Groš, grošík, grošíček – mince, se kterou se u nás mělo platit navždy. Jejímž názvem vás hned napadne Kutná Hora. Šlo o jeden takový peníz, který platil na celém českém území. Byl z kvalitního stříbra a světlo světa spatřil roku 1300. Přesně.

Předcházel tomu chaos – bylo tu přes deset mincoven. Navíc se objevilo právě to stříbro, takže to docela zapadalo. Všechny mincovny se tak přesunuly právě do Kutné Hory a tam vznikl náš zmiňovaný pražský groš. Na tu dobu velmi kvalitní, obsahoval 90 % ryzího stříbra a mince to byla po celé Evropě velmi vážená.

Král Václav II., který za tím vším stojí, vlastnil podle zákona všechno stříbro, ale nechtěl se nějak zatěžovat jeho těžbou. Většina tak padla právě na náklady a zisk lidí, kteří to celé měli na starosti. A protože tento projekt slavil úspěch, král věřil, že se grošem bude platit už navždy. Očividně to však nevyšlo.

Kvalita se začala zhoršovat, protože stříbro docházelo. Navíc se další panovníci, konkrétně Lucemburkové, rozhodli sami sebe ještě víc obohatit, a tak začali podíl stříbra snižovat.

Například Jan Lucemburský to měl velmi dobře spočítané. Když platil nějaké zahraniční závazky, nechal si razit mince kvalitnější, zatímco ten zbytek šel mezi lid normálně do oběhu. Ani po husitských válkách se sláva groše neobnovila. Naopak, když jsme se stali součástí habsburské monarchie, nastoupil na scénu tolar.

Groš skončil úplně. Navždy nevydržel. Ale stejně je to docela pěkný příběh a hlavně důležitá kapitola českého mincovnictví.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK