Předzvěst konce světa nebo původce života?

17. 4. 2025

Představte si, že žijete v 18. století někde na statku, o který se musíte starat, a na to, že pracujete pořádně, dohlíží váš přísný otčím. Jenže vás baví astronomie a botanika, a tak studujete tajně. Tohle je příběh mladého německého sedláka, který v našem příběhu hraje důležitou roli.

Vrátíme se úplně na začátek, a to k astronomovi Edmundu Halleyovi. Ten přišel na to, že se k nám pravidelně vrací kometa – zhruba každých 76 let. Nestihl už ale tuto hypotézu ověřit. A právě náš sedlák, amatérský astronom, ji později potvrdil.

Jedná se asi o nejslavnější kometu vůbec, protože je viditelná pouhým okem. Podle některých vědců mohla být i původcem života – právě kvůli bakteriím, které může přenášet. Komety jsou také nejstarší objekty, které můžeme ve sluneční soustavě najít.

Poprvé se ji podařilo vyfotografovat v roce 1910. Naposledy k nám přiletěla v roce 1986. To se ale obešlo bez nějaké zvláštní podívané – bylo totiž zataženo. Příště by se měla přiblížit v roce 2061.

Říká se, že komety nosí smůlu, ale když se podíváme na historické události, v těch letech se nic zvláštního nestalo. I tak ale při pražském pozorování v čele s Keplerem v roce 1607 tehdejší církev považovala kometu za předzvěst konce světa.

S kometou ale podle některých teorií přišel na svět i Kristus – někteří teologové totiž Halleyovu kometu považují za Betlémskou hvězdu. A ono by to i časově dávalo smysl. Tato myšlenka se ujala. Kometa je dodnes součástí vánoční výzdoby.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK