127 let od nálezu polonia

18. 7. 2025

Jméno Marie Curie-Skłodowské zná prakticky každý (i když někteří možná jen díky hláškám z filmu Pelíšky). Její převratný objev polonia jí sice tragicky nakonec stál život, ale přinesl jí věhlas a položil základy pro výzkum radioaktivity jako takové. A také byl prvním prvkem pojmenovaným po rodné zemi objevitelky.

Dne 18. července 1898, tedy přesně před 127 lety, objevila Marie společně se svým manželem Pierrem Curie chemický prvek polonium. Tento převratný objev položil základy moderní jaderné fyziky a přinesl manželům Curieovým světovou slávu.

Marie Curie-Skłodowská, tehdy 30letá vědkyně, a její manžel Pierre pracovali v pařížské laboratoři na zkoumání uranové rudy (smolince). Všimli si, že některé vzorky vyzařují více radiace, než by odpovídalo obsahu uranu. Hypotéza Marie, že ruda obsahuje neznámý prvek, vedla k intenzivnímu výzkumu. V červenci 1898 izolovali z několika tun smolince malé množství nové látky, která byla přibližně 300krát radioaktivnější než uran. Tento prvek pojmenovali polonium na počest Mariina rodného Polska, které bylo tehdy pod ruskou nadvládou, aby zdůraznila svůj patriotismus.

Proces objevu byl náročný – Curieovi pracovali v improvizované laboratoři bez moderního vybavení, vystaveni škodlivému záření. Polonium, s atomovým číslem 84, je extrémně radioaktivní kov, který se rychle rozpadá (poločas rozpadu 138,4 dní). Získání čistého vzorku bylo téměř nemožné, ale jejich analýzy potvrdily jeho přítomnost díky spektrálním liniím. Později, v prosinci 1898, objevili další prvek – radium.

Objev polonia měl dalekosáhlý dopad. Položil základ pro výzkum radioaktivity, za což Curieovi získali v roce 1903 Nobelovu cenu za fyziku (společně s Henrim Becquerelem). Marie získala v roce 1911 i Nobelovu cenu za chemii za izolaci radia a polonia. Polonium se dnes používá v průmyslu (např. v antistatických zařízeních) a vědě, i když jeho toxicita a radioaktivita omezují jeho využití.