Herecké legendy, odvaha a humor

1. 1. 2026

Palmovka není místo, kam by se chodilo zpomalit. Spíš naopak. Proud lidí, tramvají a metra tu nikdy úplně neutichá. A právě v tomhle neustálém pohybu už desítky let žije Divadlo pod Palmovkou. A má za sebou překvapivě dlouhý a pestrý příběh, který sahá hluboko do 19. století.

Už tehdy se v Libni hrávalo ochotnické divadlo a místní nadšenci snili o vlastním kulturním zázemí. Skutečný základ dnešní scény ale vznikl až po druhé světové válce, kdy se sem přestěhoval soubor z pražského Žižkova. Ten do té doby působil v chátrající Akropoli a nové útočiště našel v někdejším zábavním hostinci „U Deutschů“. Právě tady, v prostoru, kde se dřív pilo a tančilo, začalo vznikat nové divadlo.

Rok 1950 se stal klíčovým. Po skončení promítání kina Svépomoc se prostor proměnil v regulérní divadelní scénu, budovanou doslova svépomocí. Tehdy dostala jméno Divadlo S. K. Neumanna. Nebylo to velké reprezentativní divadlo v centru, ale živé místo, kam se chodilo kvůli hercům, textům a atmosféře.

Právě v 60. letech se z Palmovky stalo jedno z důležitých ohnisek divadelního života. Na jevišti se objevovala výrazná jména jako Josef Kemr, Jana Strejčková nebo Miroslav Horníček a uváděly se inscenace, které dokázaly jemně, a někdy i odvážně, vzdorovat šedi normalizace. Divadlo nabízelo humor, lidskost i chytré narážky, které publikum umělo číst mezi řádky. To ostatně trvá dodnes.

Přežilo sedmdesátá léta, proměny po roce 1989 i nástup nové konkurence a stále patří mezi nejnavštěvovanější pražské scény. Není výjimkou, že premiéry mají dlouhodobě vyprodáno a návštěvnost se pohybuje vysoko.

Palmovka nabízí pestrý repertoár od klasických činoher přes současné texty až po hudební a autorské projekty. Vedle hlavní scény tu vznikla i mladší a experimentálnější platforma PalmOFFka, která dává prostor novým tvůrcům a odvážnějším formám. Nechybí ani divadelní kavárna, kde se dá zůstat dlouho po potlesku a debatovat o tom, co se právě odehrálo na jevišti. Tak na co tam vyrazíte příště?