Hlas, který umlčeli. Píseň, kterou umlčet nedokázali

1. 11. 2026

Marta Kubišová má hlas, který si s jiným nespletete. Její písně navíc připomínají chvíle, kdy se měnila celá země. Česká zpěvačka dnes slaví 84. narozeniny. Narodila se 1. listopadu 1942 v Českých Budějovicích a její životní příběh dodnes oslovuje nejen milovníky hudby. Je také příběhem odvahy a věrnosti vlastnímu přesvědčení.

K profesionálnímu zpívání nevedla přímá cesta. Po maturitě pracovala Marta Kubišová v poděbradských sklárnách a chtěla studovat medicínu. Tři roky se ale marně snažila získat doporučení podniku k přijímacím pohovorům. Mezitím zpívala s taneční kapelou a v roce 1962 uspěla v konkurzu do pardubického Stop divadla. Následovalo angažmá v plzeňské Alfě a od roku 1964 v pražském divadle Rokoko.

Právě v Rokoku se setkala s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem. V listopadu 1968 společně vytvořili trio Golden Kids. Trojice výrazných osobností přinesla publiku rozdílné hlasy i temperamenty. Jejich společné působení však brzy přerušil politický zásah do kariéry Marty Kubišové.

Píseň, které dějiny daly nový význam

Modlitba pro Martu původně vznikla pro televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Hudbu složil Jindřich Brabec, text s využitím motivů Jana Amose Komenského napsal Petr Rada. Kubišová ji nahrála 23. srpna 1968, pouhé dva dny po začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Ze seriálové skladby se stal symbol odporu a naděje. K posluchačům se dostala prostřednictvím rozhlasu, ještě než zazněla v televizi. Události jí daly váhu, kterou žádný scénář nemohl předem naplánovat. Během normalizace pak bylo její vysílání v rozhlase i televizi zakázáno.

Téměř dvacet let se zákazem vystupování

V roce 1970 komunistický režim znemožnil Martě Kubišové pokračovat v profesionální pěvecké dráze. Skončilo tím také působení Golden Kids. Místo koncertů přišla práce mimo hudební svět. Kubišová lepila papírové sáčky, pracovala jako písařka a později jako referentka zásobování.

Ze svých občanských postojů ale neustoupila. Patřila mezi první signatářky Charty 77 a v září 1977 se stala jednou z jejích mluvčích. Státní bezpečnost ji sledovala a opakovaně předvolávala k výslechům. Její život se tak na dlouhá léta odehrával pod tlakem režimu.

Zákaz přesto neznamenal naprosté pěvecké ticho. Vystupovala na neoficiálních akcích, například v roce 1977 na festivalu druhé kultury na Hrádečku u Václava Havla. Dne 10. prosince 1988 pak zazpívala státní hymnu na povoleném shromáždění ke Dni lidských práv na pražském Škroupově náměstí.

Návrat, který patří do historie

O necelý rok později přišel okamžik, který se zapsal do paměti země. Dne 21. listopadu 1989 zazpívala Marta Kubišová z balkonu budovy Melantrichu na Václavském náměstí Modlitbu pro Martu. Skladba spojená s odporem proti okupaci se znovu rozezněla v době zásadní společenské změny.

Listopadové události jí otevřely cestu zpět k profesionálnímu zpívání. Následovala nová alba i recitály v pražském Divadle Ungelt. Vedle hudby se věnovala také dobročinnosti a od roku 1991 moderovala televizní Adventní koncerty.

Pomáhala hledat domov

Další výraznou součástí jejího veřejného působení se stala pomoc zvířatům. V roce 1992 začala moderovat televizní pořad Chcete mě?, který pomáhal opuštěným zvířatům hledat nové majitele. Diváci ji tak poznávali i v jiné roli než na koncertním pódiu.

Její narozeniny připomínají víc než dlouhou hudební dráhu. Připomínají ženu, která za své postoje zaplatila ztrátou možnosti vykonávat vlastní povolání. A také zvláštní sílu hudby: píseň může na čas zmizet z vysílání, a přesto dál zůstávat v paměti lidí.

Přejeme krásné narozeniny a hodně zdraví!