Jak dobrý voják dobyl svět i české hospody

1. 3. 2025

Před 104 lety vyšel první díl románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška. Příběh prostého, ale důvtipného vojáka se stal nesmrtelnou klasikou české literatury a jedním z nejznámějších literárních děl vůbec. Švejk, který „poslušně hlásí“, že všechno nějak dopadne, si získal srdce čtenářů po celém světě.

Nedokončené mistrovské dílo

Hašek měl v plánu napsat šest dílů, ale osud rozhodl jinak – stihl dokončit jen čtyři, než v roce 1923, ve věku pouhých 39 let, zemřel. Přesto se Švejk stal nejpřekládanější českou knihou, vydanou ve více než 58 jazycích. V zahraničí ho často srovnávají s Donem Quijotem nebo Panem Tadeášem – ať už kvůli jeho absurditě, nebo tomu, jak skvěle vystihuje malého člověka tváří v tvář nesmyslné byrokracii.

Švejk na filmovém plátně

Sláva Švejka přerostla i stránky knih –  v roce 1926 vznikl první němý film s Karlem Nollem v hlavní roli. Ale tím pravým Švejkem se pro většinu lidí stal až Rudolf Hrušínský, který ho ztvárnil v legendárních filmech Dobrý voják Švejk (1956) a Poslušně hlásím (1957). A přesně takhle si Švejka většina Čechů představuje dodnes.

Když se řekne Švejk, spousta lidí si automaticky vybaví i ilustrace od Josefa Lady anebo zkrátka a dobře hospodu. Švejk a hospody – to jde prostě dohromady! Po celé České republice najdete desítky restaurací, pivnic a hospod, které nesou jméno slavného vojáka.

Ostatně, sám Jaroslav Hašek byl v hospodách pečený vařený. Švejka z velké části napsal v hospodě U české koruny v Lipnici nad Sázavou, kde bydlel v pokoji přímo nad lokálem až téměř do své smrti - jen těsně před tím se přestěhoval do malého domku pod Lipnickým hradem. Svá oblíbená pivní místa měl samozřejmě i ve své rodné Praze - v mládí zažil dokonce nechvalně proslulou a už dávno neexistující Jedovou chýši nedaleko Apolináře, později chodil do hospody u Banshetů v Nuslích a ve vinohradské hospodě U Zlatého litru (dnes Balbínova poetická hospůdka) založil recesistickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona.

Proč Švejk pořád baví?

Možná proto, že si v něm každý najde něco svého. Švejk ukazuje, jak přežít někdy nesmyslný svět s humorem a nadhledem. Vždycky vám připomene, že život není třeba brát tak vážně.

Tak já poslušně hlásím, že Švejk tady s námi ještě dlouho zůstane!