Jak jeden oheň přepsal historii Malé Strany i Hradčan?

2. 6. 2025

Byl teplý, suchý červnový podvečer, když v jednom domě na Malé Straně – konkrétně Na Baště, kde dnes sídlí Malostranská beseda – vzplály plameny. Oheň vznikl zřejmě při neopatrném zacházení s otevřeným ohněm během oprav střechy. Právě odstartovala jedna z nejničivějších katastrof, jaké kdy Praha zažila.

Silný jižní vítr a suché počasí vytvořily ideální podmínky pro šíření požáru. Oheň se rozběhl Malou Stranou jako lavina. Během několika hodin leželo v popelu 155 z 233 domů. Ani Hradčany nezůstaly ušetřeny – shořelo dalších 42 domů a plameny se nezastavily ani před samotným Pražským hradem.

Poškozen byl Vladislavský sál, Ludvíkovo křídlo, kaple Všech svatých a o střechu přišla i katedrála sv. Víta, jejíž zvony se v žáru doslova roztavily. Zcela shořely zemské desky – klíčové právní a majetkové dokumenty.

Tato katastrofa se však stala i počátkem nové éry. Staré středověké dřevěné domy byly nahrazeny novými, kamennými stavbami v duchu tehdejší renesance. Spáleniště se změnila v prostor pro novou výstavbu – vznikly paláce, dvory, ulice a náměstí, které začaly dávat městu novou tvář. Mezi symboly této přestavby patří i Letohrádek královny Anny.

Požár také donutil město k zásadním změnám v protipožární ochraně. Byly vybudovány nové vodárenské věže, zavedeny noční hlídky, a ulice vedoucí k řece musely zůstat nezastavěné. Stavby musely být nově projektovány tak, aby byly bezpečnější a odolnější vůči dalším požárům.

Výročí velkého pražského požáru nám tak dnes připomíná, že i tragédie může být začátkem nové kapitoly.