Když třicátníci hráli puberťáky a nikomu to nevadilo
.webp?ts=)
Když šla Pomáda do kin v roce 1978, diváci si okamžitě zamilovali příběh středoškolských lásek, kabrioletů, tanečních večírků a rebelství zabaleného do rock’n’rollu a precizních účesů. Film okamžitě získal status kultovní klasiky a stal se symbolem nostalgie po padesátých letech. Ve skutečnosti měli ale herci od střední školy už pěkných pár let daleko.
Hlavní dvojice, John Travolta a Olivia Newton-John, měla v době natáčení za sebou úctyhodné herecké i hudební kariéry. Travoltovi bylo třiadvacet a Olivia se pohybovala mezi osmadvaceti a devětadvaceti lety – a to měla hrát nesmělou a nevinnou Sandy. Sama Newton-John měla zpočátku pochybnosti, jestli roli přijme a to právě kvůli věku. Tvůrci ji ale přesvědčili, aby absolvovala kamerový test s Travoltou. Chemie mezi nimi byla okamžitá a nezpochybnitelná.
Největší věkový paradox ale přinesla postava Rizzo. Stockard Channing bylo v době natáčení třiatřicet, téměř dvojnásobek jako její role. Ostatně většina hereckého obsazení překračovala věk svých postav o pět až deset let. Diváky to ale nerozladilo.
Režisér Randal Kleiser dokonce při castingu využíval tzv. „crow’s-feet test“, tedy kontrolu vrásek kolem očí, aby se ujistil, že herci alespoň vizuálně obstojí jako teenageři. Mnozí z nich prošli asi možná díky výraznému líčení a stylizovanému kostýmu.
Není to realita, ale sen o tom, jak by mohla mladost vypadat, kdybychom ji mohli režírovat. Bez starostí, ale s velkou vášní. Možná je to trochu kýč, ale přesně takový, ke kterému se chceme pořád vracet.