Kliknutí, které vás může stát tisíce

27. 1. 2026

Den ochrany osobních údajů je jeden z těch svátků, které člověk snadno přehlédne. Ve skutečnosti jde ale o připomínku něčeho, co ovlivňuje úplně každého. Týká se našeho soukromí. Tenhle mezinárodní den vyhlásila v roce 2007 Rada Evropy spolu s Evropskou komisí, aby upozornila na význam ochrany osobních dat v digitálním světě. Datum není náhodné, odkazuje totiž na úmluvu z roku 1981, která jako jedna z prvních řešila ochranu lidí při automatizovaném zpracování osobních údajů.

Je to zkrátka den, kdy bychom si měli uvědomit, že rodná čísla, e-maily, fotky nebo i obyčejné statusy na sociálních sítích nejsou bezvýznamné drobnosti, ale cenná data, o která se dnes hraje.

V online době mají osobní údaje hodnotu skoro jako zlato. Firmy je sbírají kvůli reklamě, státy kvůli evidencím a kontrolám, a podvodníci je chtějí zneužít k vlastnímu obohacení. A právě tady přichází to důležité varování. Soukromí není samozřejmost. Je to něco, o co je potřeba pečovat stejně jako o jiná práva a svobody, protože pokud ho jednou ztratíte, těžko se získává zpět.

A zatímco si možná v duchu říkáte, že vás se žádný únik dat netýká, podvodníci rozhodně nespí. Neustále přicházejí s novými triky, jak z lidí vytáhnout peníze nebo citlivé informace. Úřad pro ochranu osobních údajů například nedávno varoval před takzvanými katalogovými podvody. Funguje to jednoduše. Přijde vám faktura za službu, kterou jste si nikdy neobjednali, a šejdíři doufají, že ji ze strachu prostě zaplatíte. Často k tomu přidávají upomínky a výhrůžky, aby vytvořili psychologický tlak. 

Další klasikou, která nezmizela ani v roce 2026, jsou phishingové e-maily a podvodné telefonáty. Takhle můžete dostat třeba zprávu od „banky“, která vás naléhavě žádá o ověření hesla, nebo e-mail od exotického prince slibujícího pohádkové bohatství. Příjít vám může třeba i SMS o neexistujícím balíčku k vyzvednutí, klasika jsou falešné hovory, kdy se někdo vydává za bankéře nebo technickou podporu Microsoftu. Cíl je pokaždé stejný. Získat od vás přihlašovací údaje, čísla platebních karet nebo vás rovnou připravit o peníze.

Podvodníci jsou kreativní a klidně vám zahrají roli lékaře, policisty nebo kohokoli, kdo budí důvěru.

A jak se chránit? Základem je jednoduché pravidlo. Myslete, než kliknete. Podezřelé přílohy a odkazy nejsou vstupenka k výhře, ale spíš cesta k problémům. Stejně tak platí, že hesla se prostě nesdělují nikomu. Ani člověku, který se po telefonu představí jako zaměstnanec banky. Skutečná banka se na heslo nikdy neptá. A pokud vám někdo tvrdí opak, je to jasný signál, že něco nesedí. 

A pozornost si zaslouží i veřejné wifi sítě. Připojit se v kavárně je sice super, ale rozhodně to není místo, kde byste měli řešit bankovnictví nebo zadávat citlivé údaje, protože nikdy nevíte, kdo vám kouká přes rameno.