Odvaha, která otřásla Třetí říší

27. 5. 2025

Okamžik, který změnil běh dějin. 27. května 1942, v obyčejné pražské ulici, se odehrál mimořádně odvážný čin – atentát na Reinharda Heydricha, jednoho z nejmocnějších mužů nacistického režimu. Akce, která nese krycí jméno Anthropoid, se zapsala do světových dějin jako jediný úspěšný atentát na vysokého nacistického pohlavára během druhé světové války.

Za vším stáli dva muži: Jozef Gabčík a Jan Kubiš, parašutisté vycvičení v Británii, kteří riskovali vše pro ideál svobody.

Heydrich byl, mimo jiné, architektem holocaustu, šéfem bezpečnostní služby RSHA a krutým vykonavatelem nacistické moci v Protektorátu Čechy a Morava. Mezi obyvatelstvem měl přezdívku „Řezník z Prahy“. Odbojáři i exilová vláda věděli, že jestli má Evropa věřit, že se Čechoslováci nevzdali, musí přijít čin.

A tak začala operace Anthropoid. Vše začalo v Londýně roku 1941 pod vedením generála Františka Moravce. Gabčík a Kubiš byli vybráni jako ideální dvojice – zkušení, motivovaní, disciplinovaní. Spolu s dalšími výsadky seskočili poblíž Nehvizd a s pomocí sítě sokolských rodin se začali připravovat na zásah, který měl změnit běh války.

Den D přišel 27. května 1942. Na pražské silnici v Libni Gabčík vytáhl zbraň – samopal Sten mk II – ale ten v klíčovém okamžiku selhal - zasekl se. Ticho. Sekundy napětí. V tu chvíli zasáhl Kubiš: hodil ručně vyrobenou bombu, modifikovanou z protitankového granátu, přímo pod projíždějící Heydrichův Mercedes-Benz. Výbuch. Zmatek. Krev. A ticho.

Heydrich sice přežil převoz do blízké nemocnice Na Bulovce, ale 4. června podlehl zraněním a s nimi spojeným komplikacím. Atentát byl úspěšný. Československý odpor zasáhl srdce nacistické hydry.

Triumf sebou nesl temný stín. Nacisté spustili brutální odvetu – tzv. Heydrichiádu. Vyhlásili stanné právo, zatýkali, mučili, popravovali. Nejkrvavějšími kapitolami se stalo vyhlazení obcí Lidice a Ležáky – symboly nacistické krutosti i lidské statečnosti.

Gabčík a Kubiš se s dalšími ukryli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v centru Prahy. Obklíčeni jednotkami SS, bojovali až do posledního dechu. Když nebylo úniku, sami si vzali život. Odmítali padnout do rukou gestapa.

Zpráva o úspěšném atentátu obletěla svět. V exilu byla československá vláda oficiálně uznána spojenci. Británie i Francie odmítly platnost Mnichovské dohody z roku 1938 – čin Gabčíka a Kubiše tak nebyl jen vojenským, ale i diplomatickým vítězstvím.

Winston Churchill údajně pronesl: „Mnichov je spálen.“