Patnáct minut, pět dolarů vstupné a žádné drama

11. 3. 2026

Psal se rok 1927. Němý film vládl kinům a Hollywood byl divoký západ plný ambicí, peněz a ega. V květnu toho roku se v luxusním Biltmore Hotelu v Los Angeles sešla „velká pětka“ filmového průmyslu. Douglas Fairbanks, Louis B. Mayer a další magnáti, kteří tehdy rozhodovali o tom, co Amerika, a s ní i celý svět, bude sledovat na plátně.

Z tohoto banketu se zrodila Akademie filmového umění a věd a s ní i nápad, který dnes sledují stovky milionů lidí po celém světě.

Sedm lidí, dvanáct nominací a žádné drama

Porota sedmi lidí vybrala v roce 1928 celkem dvanáct nominací. Na rozdíl od dnešní mediální mašinerie se však nominace tehdy ani nezveřejňovaly. Vítězové byli oznámeni až v únoru 1929 a slavit se přišlo na soukromý banket 16. května 1929.

A tady přichází jedna z největších ironií oscarové historie. Výsledky stejně unikly do novin. Los Angeles Times je otiskly celé tři měsíce předem.

Nominovaní tak dorazili na večírek víceméně bez jakéhokoli napětí. 

Patnáct minut, pět dolarů vstupné a sošky bez jména

První oscarový ceremoniál byl oproti dnešním čtyřhodinovým show doslova sprint. Celá slavnost trvala pouhých patnáct minut. Na večírku v Rooseveltově hotelu se sešlo 270 hostů a každý zaplatil pět dolarů za vstup.

Večerem provázeli Douglas Fairbanks a Cecil B. DeMille. A ještě jeden důležitý detail. Tehdy se jim vůbec neříkalo „Oscar“. Přezdívku získaly až o několik let později, kolem roku 1934. 

Wings, Sunrise a Jazz Singer

Filmy oceněné na první slavnosti byly téměř výhradně němé. Nejlepší film získal americký válečný epos Wings. Vedle něj zazářil německý snímek Sunrise režiséra Friedricha Wilhelma Murnaua, který získal speciální kategorii za „uměleckou kvalitu produkce“. Šlo o poetický film natočený v USA, ale s výrazně evropskou duší.

A pak tu byl The Jazz Singer od studia Warner Bros. První zvukový film v historii, který si odnesl zvláštní čestnou cenu. 

Jak Oscary dobyly svět

Z intimního banketu pro několik stovek lidí se během desetiletí stala největší show zábavního průmyslu. Rozhlasový přenos přišel poprvé na čtvrtém ročníku v roce 1930. Televizní kamery zavítaly na ceremoniál až 19. března 1953.

Dnes jsou Oscary živě vysílány do stovek milionů domácností po celém světě a každý rok generují na sociálních sítích desítky milionů reakcí už během samotného vyhlašování. Z někdejší skromné patnáctiminutové slavnosti v Rooseveltově hotelu vyrostl kulturní fenomén, který formuje to, jak přemýšlíme o filmech, hercích i o tom, co vlastně znamená být „nejlepší“.