Pět dekád napětí, štěstí a bankrotů

6. 1. 2026

Přesně 6. ledna 1975 se na americké stanici NBC poprvé roztočilo Wheel of Fortune, u nás známé jako Kolo štěstí. Nenápadná herní show, která spojila hádání písmen ve stylu šibenice s obřím hazardním kolem, odstartovala něco, co tehdy nečekal téměř nikdo globální televizní mánii.

První epizody moderoval Chuck Woolery, po jehož boku stála asistentka Susan Stafford. Formát byl přitom až odzbrojujícím způsobem jednoduchý. Soutěžící roztočí kolo, tipnou písmeno, inkasují peníze… nebo taky bankrot. Minimum pravidel, maximum napětí. Přesně ten typ zábavy, u které divák sedí s pocitem, že by to zvládl lépe než lidé na obrazovce a právě to se ukázalo jako klíč k úspěchu.

Z Kola štěstí se velmi rychle stala nejpopulárnější televizní hra na světě. Americký úspěch se přelil přes oceány a během let vznikly desítky národních verzí po celé planetě, od Evropy přes Asii až po Afriku. Celkem jich bylo přes čtyřicet, podle některých odhadů dokonce více než padesát. V 90. letech dorazila vlastní varianta i k nám. Celosvětově Kolo štěstí sledují desítky milionů lidí pravidelně, v součtu se mluví až o stovce milionů diváků, což z něj dělá jednu z nejsledovanějších herních show všech dob.

Velkou roli v dlouhověkosti pořadu sehrály i jeho tváře. V 80. letech převzali štafetu Pat Sajak a Vanna White, kteří se postupně stali ikonami televizní zábavy. Kolo štěstí mistrně balancuje mezi náhodou a chytrostí a je to rodinná zábava v tom nejčistším slova smyslu. Babičky, rodiče i děti křičí na obrazovku, když soutěžící přehlédne očividné řešení. A zdá se, že některá kola se zkrátka nikdy nezastaví.