Písničky, které si žijí svůj vlastní život v naší hlavě
Každý to zná. Pustíte si oblíbenou písničku, zpíváte ji úplně automaticky, a pak vám někdo oznámí, že jste celý život zpívali něco úplně jiného. Není to žádná ostuda, ale docela běžný jev. Dokonce má i vlastní název. Mondegreen. Označuje situaci, kdy si mozek špatně vyloží slova písně a vytvoří vlastní, často naprosto absurdní verzi. A protože hudba je plná rychlých frází, neobvyklých slov a efektů, vzniká z toho ideální prostor pro přeslechy.
Mondegreen vzniká hlavně proto, že náš mozek nerad nechává věci nejasné. Když nerozumí slovu nebo celé frázi, automaticky si ji doplní tím, co mu přijde nejpravděpodobnější. Zpěváci navíc při zpěvu mění artikulaci a melodie dokáže zamaskovat skutečný tvar slov, takže i běžná věta může znít úplně jinak. U cizích jazyků je to ještě výraznější. Posluchač slyší to, co zná, nikoli to, co tam skutečně je. O omyl se často postará i samotné očekávání. Když čekáte metaforu nebo poetický obrat, snadno uslyšíte vznešený obraz i tam, kde zpěvák zpívá o něčem obyčejném.
Na mondegreenech je zábavné to, že se většinou týkají nás všech. Téměř každý má nějaký song, ve kterém si dosazoval vlastní verzi slov, a když se na to přijde, je to spíš k smíchu než k rozpaku. Internet tyhle momenty ještě znásobil. Některé omyly jsou navíc tak slavné, že je interpreti občas zpívají schválně, jen aby pobavili publikum.
Mondegreen tak není jen popkulturní vtípek, ale i malá ukázka toho, jak pracuje lidský mozek. Ukazuje, jak doplňujeme mezery, jak nás ovlivňuje jazyk i očekávání, a jak moc jsme schopni přetvořit zvuk tak, aby zněl „logicky“, i když realita je úplně jiná.
A možná máte svůj vlastní. Stačí si pustit oblíbenou písničku trochu nahlas, nechat se unést a poslouchat mezi řádky. Kdo ví, třeba zjistíte, že i váš mozek si celý život pohrával se slovy úplně jinak, než jste čekali.