Poslední člověk ve vesmíru a jeho spolubydlící

Za seriálem stojí dvojice Rob Grant a Doug Naylor. Řekli si, že vesmír nemusí být jen o epických monolozích, heroických obětech a vážných pohledech do kamer. V jejich podání je kosmos hlavně ideální kulisa pro to, aby se dvě totálně nekompatibilní osobnosti zavřely na jednu loď a pomalu si lezly na nervy.

Poslední člověk ve vesmíru

Pilot vám představí Davea Listera jako člověka, který je na těžební lodi Red Dwarftak tak nějak… omylem. Když dojde k úniku záření a posádka umře, Lister přežije jen proto, že je v tu chvíli zmrazený za trest.

Když se Lister probere, zjistí, že je poslední živý člověk ve vesmíru. Společnost mu ale dělá Arnold Rimmer, oživený jako hologram. Poslední člověk by se z toho sám zbláznil, a tak mu osud nadělí společnost v podobě kolegy, kterého byste nejradši vypnuli ze zásuvky.

Klíč k úspěchu

Kouzlo seriálu není v tom, že by vás ohromil efekty, ale v tom, jak rychle pochopíte dynamiku. Lister chce mít klid, svobodu a ideálně kariéru profesionálního flákače, Rimmer chce řád, uznání a nejradši by vás poučoval i o tom, jak správně dýchat. Když tyhle dva zavřete na loď a vezmete jim možnost „odejít domů“, vznikne vztah, který je v jádru až bolestně lidský. Jen se to odehrává tři miliony světelných let od Země.

Emmy, rekordy a osm milionů diváků na BBC2

Seriál postupně nabobtnal do fenoménu, který přežil dekády, změny televizních trendů i to, že se sci-fi komedie občas tváří jako žánr „na okraji“. V roce 1994 získala epizoda Gunmen of the Apocalypse cenu Emmy.

Seriál sledovalo na vrcholu sledovanosti přes osm milionů diváků. 

Jak se Červený trpaslík dostal do Česka a proč tady tak zdomácněl

První epizoda se u nás podle dostupných přehledů vysílala na České televizi 8. ledna 1999, a od té doby se z toho stal ten typ seriálu, který si lidi pouští znovu a znovu. Někdo kvůli nostalgii a někdo proto, že mu ten humor prostě sedl.