Proč si právě jeho vybral prezident k vyznamenání?
.webp?ts=)
Představte si Paříž, ulice plné knihkupectví, kaváren a malých krámků. A v nich tichá stálice. Ali Akbar, 73letý muž, který už půl století prodává noviny kolemjdoucím, hostům u stolů a studentům Sorbonny.
Zatímco svět se mění, tisk mizí a kameloti s ním, Ali zůstává. Jako poslední zástupce zanikající profese v Paříži. A za svou nezdolnou oddanost tomu, co miluje, teď získá jedno z nejvyšších francouzských ocenění – Národní řád za zásluhy, který mu v září osobně udělí prezident Emmanuel Macron.
Ali Akbar pochází z pákistánského Rávalpindí. Do Francie přišel jako mladý muž, a už tehdy věděl, že chce dělat něco, co bude mít smysl. Začínal tím, že roznášel magazín Charlie Hebdo mezi studenty, když ještě nebyl slavný ani kontroverzní. Psal se začátek 70. let. Televize už tehdy šlapala tištěným médiím na paty.
Dnes je to internet, co z tisku udělal téměř relikt, ale Ali odolal všemu. Každé ráno přichází s balíčkem deníků, úsměvem a slovy pro každého, kdo se u něj zastaví. Lidé v Latinské čtvrti o něm mluví jako o instituci. Jeho zákazníci si od něj nekupují jen Le Monde, ale sdílejí s ním kus dne. Kávu, oběd, nebo jen pár vět. Zatímco dříve Ali prodal několik desítek výtisků denně, dnes je to zhruba dvacet. Ale nezáleží mu na číslech. Právě tímto přístupem si získal celou komunitu a teď i francouzský stát.
V září se dočká nevídané pocty. Prezident Emmanuel Macron mu udělí rytířský titul a Národní řád za zásluhy. Ocenění, které od roku 1963 získávají lidé, kteří nějak mimořádně sloužili Franci. Civilisté, vojáci, umělci i „obyčejní“ hrdinové. Ali Akbar se tak stane jejich součástí.
A jak dlouho to chce dělat? „Dokud mi bude sloužit zdraví, “ odpovídá bez zaváhání. A i když už noviny dávno nejsou tím, čím bývaly, Ali Akbar ukazuje, že profese je víc než jen práce. Je to služba lidem, komunitě a duši města.