Režisér, který rozuměl svobodě

Dnes by narozeniny oslavil Miloš Forman. Jeden z nejslavnějších českých režisérů. Zemřel v roce 2018, jeho filmy ale zůstávají živé. A za nimi i životní příběh, který byl mnohem tvrdší, než se na první pohled zdá.

Narodil se v roce 1932 v Čáslavi. Jeho dětství poznamenala druhá světová válka. Oba rodiče zahynuli v koncentračních táborech. Forman vyrůstal v přesvědčení, že jeho otec zemřel na nemoc a pravdu se dozvěděl až po válce. Téma svobody, moci a jednotlivce proti systému se u něj neobjevuje náhodou.

Doba studií

Po válce studoval na FAMU. Patřil ke generaci, která později vytvořila československou novou vlnu. Už tehdy se vymezoval proti patosu a okázalosti. Zajímal ho obyčejný člověk, civilní dialogy a situace, které působily téměř dokumentárně. Původně měl blízko i k divadlu a dlouho váhal, zda se nevydat úplně jiným směrem.

Česká léta a nenápadná revoluce

Filmy jako Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má panenko změnily český film. Pracoval často s neherci, nechával prostor improvizaci a zachycoval trapnost i komiku běžného života. Režimu byl ale nepohodlný a Hoří, má panenko tak skončilo na dlouhou dobu v trezoru.

Odchod, který nebyl plánem

Po roce 1968 se ocitl v zahraničí. V Americe začínal nanovo. Beze jména, bez zázemí, s omezenou angličtinou. Několik let to vypadalo, že se prosadit nedokáže. Právě tahle nejistota ho ale přinutila přemýšlet jinak o filmu i o sobě.

Světový úspěch bez ztráty rukopisu

Přelet nad kukaččím hnízdem mu otevřel dveře do Hollywoodu. Film získal pět Oscarů a Forman se zařadil mezi světovou režijní špičku. Následoval Amadeus, další oscarový triumf. Přitom tématicky neodbočil. Stále ho zajímal konflikt jednotlivce proti systému.

Odkaz, který nezmizel

Miloš Forman dokázal něco výjimečného. Prosadil se ve světě, aniž by se vzdal svého vidění světa. Zůstal režisérem, který rozuměl obyčejným lidem, i když pracoval s hollywoodskými hvězdami.