Silvestrovská noc, která zmrazila Česko

31. 12. 2025

Silvestr bývá spojovaný s ohňostroji, přípitky a lehkým mrazem, ale přelom let 1978 a 1979 se do české historie zapsal úplně jinak. Šlo o jeden z nejdramatičtějších teplotních zlomů vůbec. Byl tak prudký, že se mu dodnes říká „ochlazení století“. A začalo to až podezřele příjemně.

Ještě 31. prosince 1978 panovalo v Čechách počasí, které by spíš odpovídalo jaru než konci roku. Teploty místy vystoupaly až k +10 °C a nic nenasvědčovalo tomu, že se během několika hodin všechno obrátí naruby. Jenže právě během silvestrovské noci se nad střední Evropu přihnala arktická studená fronta, která spustila jeden z nejrychlejších teplotních propadů, jaké kdy meteorologové zaznamenali.

V některých lokalitách, třeba v Poděbradech nebo v pražském Klementinu, klesla teplota během pouhých čtyř až šesti hodin z příjemných hodnot hluboko pod bod mrazu. Zhruba během sedmi hodin se ochladilo přibližně o 22 stupňů a do rána už byl propad místy skoro třicetistupňový. Z teplého silvestrovského večera se tak během noci stal plnohodnotný arktický den.

Konec roku pak v Praze přinesl teploty kolem −20 °C a ledový vzduch sevřel celou republiku. Tento náhlý zlom odstartoval dlouhé období silných mrazů, které trvalo zhruba čtyřiadvacet dní. Mráz byl natolik intenzivní, že zamrzalo uhlí, docházelo k výpadkům elektřiny a stát musel vyhlásit takzvané uhelné prázdniny, protože nebylo čím topit. 

Silvestrovská noc roku 1978 se tak stala legendární i mezi pamětníky. Stačilo zapomenout čepici či rukavice a problém byl na světě.