Výstřely, víra a zlaté sochy

9. 9. 2025

Stačí pár kroků po Horním náměstí a máte jasno. Sloup Nejsvětější Trojice je srdce Olomouce. Přes 32 metrů vysoký kolos s desítkami světců a andělů patří k největším barokním sousoším ve střední Evropě a od roku 2000 je na seznamu UNESCO. Je to otisk víry, vděku a hrdosti místních. A dnes slaví jedno důležité výročí. 

Stavba se rozběhla v letech 1716-1754 jako poděkování za překonání moru. Hlavním hybatelem byl olomoucký kameník Václav Render. Sloup nejen navrhl, ale odkázal na něj i většinu svého majetku. Na díle pak pracovaly celé generace místních sochařů a řemeslníků. A když bylo hotovo, přijela 9. září 1754 osobně Marie Terezie. 

Monument je rozvržen do tří úrovní, na každé stojí šest soch. Dohromady tedy osmnáct velkých světců. Vrchol korunuje pozlacená Nejsvětější Trojice, vedle ní archanděl Michael, níže Panna Maria. Horní patro patří světcům spojeným s Kristovým životem. Je tu třeba sv. Josef, Jáchym, Anna, Jan Křtitel, Vavřinec nebo Jeroným, Prostřední patro jsou pak patroni Moravy a místní církve,  Cyril a Metoděj, Blažej, Vojtěch i Jan Nepomucký. Spodní patro obývají ochránci města. 

Mezi sochami uvidíte 14 reliéfů, personifikace Víry, Naděje a Lásky a dvanáct andělů s pochodněmi. Příště, až budete v Olomouci, je zkuste spočítat. Uvnitř masivního podstavce se navíc skrývá malá kaple. Na sloupu má místo i sv. Jan Sarkander, který v době stavby ještě neblahoslavený. Malá rebelie.

Pojďme se podívat na rok 1758, pruské obléhání během sedmileté války. Děla dopadají i na sloup. Olomoučané se ale seberou a jdou přímo za generálem Jamesem Keithem prosit, ať palbu na monument zastaví. Vyhoví a po opravách zůstane v těle sloupu pozlacená kopie dělové koule.

Po staletích přišla nutná generálka. Od 2022 prochází sloup kompletní obnovou. Stále se tu ale lidé schází a až se lešení shodí, zase se rozzáří zlatem. Zároveň je to to největší barokní sousoší svého druhu ve střední Evropě.