Vzestup a pád nejrychlejší pošty, jakou Praha kdy měla

4. 3. 2026

Praha skrývá pod svým dlážděním spoustu tajemství. Jedno z nich vypadá jako síť trubek, v níž se více než století proháněla kovová pouzdra s dopisy a telegramy rychlostí přes třicet kilometrů za hodinu. Pražská potrubní pošta byla skutečný a funkční dopravní systém, který propojoval centrum města s Hradem, nádražími i úřady. A zanikl teprve v roce 2002.

Jak to celé začalo

Už dlouho předtím, než se Praha stala moderní metropolí, potřebovala rychle přenášet informace. Telegramy, úřední spisy i bankovní zásilky se musely dostat z místa na místo co nejrychleji a koňský povoz na to zkrátka nestačil.

Řešení přišlo ze zahraničí. Potrubní pošta je systém vynalezený v Anglii a postupně se zaváděl po celé Evropě.

První experimentální linka v Praze byla spuštěna 16. února 1887 a spojovala Jindřišskou ulici s Malou Stranou. O dvanáct let později, 4. března 1899, se potrubní pošta otevřela veřejnosti a Praha se zařadila po bok evropských velkoměst, která si tento moderní dopravní systém mohla dovolit.

Jak vypadala jízda v trubce rychlostí 36 km/h

Zásilka se vložila do kovového pouzdra vybaveného lopatkovými tlumiči. Pouzdro se následně vložilo do potrubí a pomocí tlakového vzduchu z dmychadel vystřelilo k cíli.

Jak rychle to trvalo, než se dostala z Jindřišské na Pražský hrad? Necelých osm minut. Na Smíchovské nádraží? Přibližně deset. Pouzdra dosahovala rychlosti až deset metrů za sekundu, tedy zhruba 36 km/h.

Síť postupně rostla a v době největšího rozmachu obsahovala pět hlavních tras a celkem až 55 kilometrů potrubí. 

Tajný hrdina války

Největší rozvoj přišel v meziválečném období. Mezi lety 1927 a 1932 bylo vybudováno pět klíčových tras a už v roce 1920 vzniklo propojení s Pražským hradem. 

Potrubní pošta sehrála svou roli i v dramatických okamžicích české historie. V roce 1945, během Pražského povstání. Zatímco ve městě zuřily boje a běžné komunikační kanály selhávaly.

Pomalý úpadek

Časy se změnily. Telefon, fax a později internet postupně přebíraly roli, kterou kdysi zastávala kovová pouzdra v trubkách.

Zatímco v nejlepších letech potrubní poštou putovalo více než milion zásilek ročně, v devadesátých letech klesl provoz na přibližně 9 000 zásilek měsíčně. 

Konec v bahně

Katastrofální povodně roku 2002 zasáhly Prahu nemilosrdně. Pro potrubní poštu to byl smrtelný úder. Voda zatopila a poškodila pět z jedenácti strojoven i velkou část sítě. Oprava by stála astronomické částky a rozhodnutí proto bylo nevyhnutelné.

Pražská potrubní pošta po 115 letech provozu končí.

Trubky zůstaly zakonzervované pod zemí. Velká část zařízení byla postupně rozebrána nebo zbourána. Budova původního ovládacího centra v Jindřišské ulici ale stojí dodnes a sídlí v ní Poštovní muzeum.

Jediný svého druhu na světě

Pražská potrubní pošta dnes patří mezi poslední dochované systémy svého druhu na světě. Podobné sítě fungovaly v Londýně, Berlíně, Paříži neboVídni. Praha ale patřila k průkopníkům a svůj systém provozovala déle než většina ostatních měst.