Z temna ke světlu

21. 1. 2026

Po těžké životní zkoušce našla cestu, jak se znovu nadechnout. Tvoření se pro Janu, známou pod uměleckým jménem Jana H., stalo nejen únikem, ale i novým životním směrem.

Začátek její cesty nebyl plánovaný ani vysněný. Přišel v okamžiku, kdy se svět náhle zastavil.

„Po smrti manžela jsem zůstala sama se třemi dětmi. Propadla jsem těžké depresi a nechtěla jsem brát léky. Snažila jsem se to zvládnout po svém a všechno temno, které ve mně bylo, jsem začala dostávat ven skrze tvorbu.“

Do té doby se umění jejího života vůbec netýkalo. Vystudovala ekonomii a pracovala jako účetní. Právě proto byl obrat o to výraznější.

„Papíry jsem nikdy neměla ráda. A najednou jsem zjistila, že tady jsem doma.“

Od roušek k obrazům

První impuls přišel v době covidu. Šití roušek se postupně změnilo v malování na textil. Odtud už byl jen krok k obrazům.

„Jedna paní mi tehdy řekla, že bych měla zkusit malovat na plátno. Že to ve mně vidí. Dodnes ji hledám, protože bez ní bych tu odvahu možná nikdy nenašla.“

V ten moment se něco zlomilo. Vznikly první obrazy a s nimi i jistota, že tohle je správná cesta.

Sochy bez hranic

Další kapitolou se staly sochy. Nejdřív z klasické modelovací hmoty, později z vlastního materiálu na bázi betonu.

„Nemám prostor ani peníze na velkou vypalovací pec. Tak jsem si vytvořila vlastní hmotu. A úplně jsem se do toho zamilovala.“

Tvorba se u ní nikdy nezastavila u jednoho média. Neustálá potřeba posunu ji žene dál.

Ateliér plný rozpracovaných příběhů

V jejím ateliéru vznikají díla, která často přesahují běžné rozměry i očekávání.

„Teď mám rozdělaného světlonoše dlouhého tři metry. Vlastně ve dvou kusech. Čekám, až přestane mrznout, abych ho mohla spojit venku.“

Vedle něj pracuje také na andělské postavě inspirované myšlenkou Honoré de Balzac.

„Je to proces proměny ženy v anděla. Ten citát mi v hlavě zůstal hodně silně.“

Umění jako dialog

Klasickému vystavování se zatím vyhýbá. Dává přednost osobnímu kontaktu.

„Zatím je to pro mě o dialogu. Osloví mě konkrétní člověk a spolu hledáme cestu.“

Do budoucna ale přece jen zvažuje veřejný prostor. Ráda by své sochy dostala do parku v České Kamenici, kde by mohly žít mezi lidmi.

Kde Janu najdete

Zájemci se s její tvorbou mohou seznámit online. Najdou ji na Facebooku i na e-shopu, kde jsou vystavené hotové práce i kontakty pro individuální zakázky.

*

Příště to ve Zlatých českých ručičkách může být i o vás – nebo o někom, koho do pořadu doporučíte. Napište Petrovi na sliva@radioblanik.cz nebo stačí vyplnit tento jednoduchý formulář. 

*

Všechny díly oblíbeného pořadu Zlaté české ručičky najdete tady.