Na jedné vlně s Bárou Divišovou

Český stíhací pilot a člen astronautského týmu Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda byl hostem podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou. V otevřeném rozhovoru popsal cestu od devatenáctiletého studenta, který chtěl létat na Gripenech, až k přípravě na kosmickou misi. Mluvil o strachu ve stíhačce, fungování pilotů pod extrémním mentálním tlakem, výcviku ve stavu beztíže i o tom, co si chce vzít s sebou do vesmíru. A také o tom, proč se po návratu chce vrátit k projektu F-35.

Do podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou přijal pozvání Andrej Babiš. V rozhovoru otevřeně mluví o aktuálním sporu s prezidentem Petrem Pavlem kvůli summitu NATO, atmosféře ve vládě, školství, známkách, sociálních sítích i o tom, proč by rodiče měli přes prázdniny víc mluvit se svými dětmi. 

Babiš v rozhovoru říká, že stát zaspal v regulaci mobilů ve školách, a upozorňuje na negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň přiznává, že sám má problém telefon odložit. „Když spím,“ odpovídá na otázku, kdy byl naposledy bez mobilu. 

Nechybí ani osobnější momenty: vzpomínky na školní léta, prázdniny pod stanem, první lásku, vztah s rodinou, koncerty Elánu a Ewy Farne nebo vysvětlení, proč se s nadsázkou označuje za „nemocného altruismem“. 

Josef Toman, zakladatel spolku Mens faktor a odborník s dlouholetou zkušeností v oblasti bezpečnosti, byl hostem podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou. V otevřeném rozhovoru mluví o šikaně na školách, kyberprostoru, odpovědnosti rodičů i o tom, proč děti potřebují hlavně komunikaci, důvěru a zdravé sebevědomí. 

Co je ještě obyčejné pošťuchování a co už je šikana? Jak poznat, že dítěti někdo ubližuje – nebo že naopak samo ubližuje druhým? Proč by škola neměla problémy zametat pod koberec a jakou větu nikdy neříkat dítěti, které se svěří? 

Josef Toman v rozhovoru upozorňuje, že děti tráví se svými rodiči příliš málo skutečného času v rozhovoru. Zároveň varuje před normalizací násilí, agresivitou v online prostoru i tím, že děti často nikdo neučí, jak se bezpečně pohybovat v digitálním světě. Přesto zůstává pozitivní: řešení existují, jen je potřeba nebýt lhostejný a začít včas mluvit. 

Neurochirurg David Netuka patří mezi nejvýraznější osobnosti české medicíny. V podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou otevřeně mluví o tom, proč ho fascinuje mozek, co o něm stále nevíme, proč bychom neměli věřit mýtům o jeho „nevyužité kapacitě“ a proč by technologie měly pomáhat nemocným, nikoliv vytvářet „superlidi“.

Rozhovor se dotýká i velmi praktických témat: mobilů ve školách, pasivního sledování sociálních sítí, trénování paměti, ale také sdělování vážných diagnóz. Podle Netuky není pacient jen snímek z magnetické rezonance – je to člověk s prací, rodinou, strachem, prioritami a právem slyšet pravdu.

V závěru se k rozhovoru připojí také jeho pacientka Laďka Něrgešová, která popisuje vlastní zkušenost s operací mozku, léčbou i návratem do života. Její věta „dělejte, co chcete, ale hlavně mi nelžete“ vystihuje jedno z hlavních témat celé epizody: důvěru mezi lékařem a pacientem.

Marek Ztracený byl hostem nové epizody podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou. V otevřeném rozhovoru promluvil o svém dosud největším koncertu na Letenské pláni, dvouleté pauze od hudby, psychickém tlaku úspěchu i o období, kdy měl dluhy, neměl kapelu a málem o všechno přišel.

Jaké to je být na vrcholu a zároveň se cítit sám? Proč si musel od hudby na čas odejít? Co mu dala pauza se synem a proč dnes říká, že to bylo nejlepší rozhodnutí? A jak vznikají jeho hity, které si zpívají celé generace fanoušků?

Rozhovor s Markem Ztraceným je upřímný, silný a lidský. O velkých snech, velkých pochybnostech i o tom, proč Letná není o egu, ale o společném zážitku.

Dlouholetý diplomat a ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky Ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík byl hostem Báry Divišové v podcastu Na jedné vlně. V otevřeném rozhovoru mluví o vývoji konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA, o limitech mezinárodního práva i o tom, jak vypadá práce české diplomacie ve chvíli, kdy se v regionu rozhoří válka.

Co se děje na ministerstvu zahraničí, když v sobotu ráno začnou padat rakety? Proč stát nedokáže „zachránit každého“ a jak důležitá je registrace v systému DROZD? A proč by dnes rozhodně nedoporučil dovolenou v Dubaji ani cesty do širšího regionu?

Rozhovor přináší i širší pohled na fungování íránského režimu, roli Donalda Trumpa, otázku dvojích metrů v mezinárodní politice a na to, zda se svět opravdu posouvá směrem k tvrdé geopolitické realitě bez iluzí.

Hostem Báry Divišové byl šéfkuchař a porotce MasterChefa Přemek Forejt. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, jaké bylo vyrůstat jako dítě, které skoro nic nejedlo, proč pro něj byla práce v Anglii jako vojna a jak se změnil jeho pohled na vaření, děti i vlastní profesi.

Jaké to je získat michelinskou hvězdu a proč ji nevnímá jako splněný sen, ale hlavně jako závazek? Proč si myslí, že děti se do jídla nemají nutit? A kde podle něj lidé v kuchyni nejčastěji zbytečně ztrácejí čas?

V epizodě dojde i na domácí vaření do 30 minut, organizaci lednice, kritiku kvůli veřejným spolupracím, svět vrcholové gastronomie i na to, proč je pro něj důležitější pokora než nafoukané ego. Přemek Forejt zároveň vysvětluje, proč si česká gastronomie za poslední roky získala větší respekt a jak velkou roli v tom sehrály televizní kulinářské soutěže.

Poslechněte si epizodu, která spojuje špičkovou gastronomii, rodičovství, pracovní disciplínu i praktické tipy do běžné kuchyně.

Herec, zpěvák, skladatel a frontman kapely Kryštof Richard Krajčo byl hostem podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou. V otevřeném rozhovoru mluví o životních bilancích, tvůrčí pauze kapely, vyhoření po vyprodaném Strahově i o tom, proč věří na „náhody“, které nám do života hází vesmír.

Krajčo v epizodě poprvé detailněji popisuje svůj chystaný jubilejní koncert k 50. narozeninám, který proběhne 29. května 2027 – dva dny před jeho skutečnými narozeninami. Půjde o sólový večer, ve kterém chce spojit všechny hudební etapy svého života a navázat na zážitek s velkým symfonickým orchestrem.

Nejde ale jen o hudební plány. V osobní rovině mluví o pocitu, že po Strahově „už není kam jít výš“, o tom, jak mu pauza od velkých koncertů a návrat k menším akcím s manželkou Karin vrátil smysl toho, co dělá, i o tom, jaké to je být nejen frontmanem, ale taky tátou dětí v pubertě, partnerem a synem.

Dojde i na vzpomínky na devadesátky v Havířově, první kytaru koupenou za peníze z brigád, neúspěšný pokus dostat se na konzervatoř na kytaru i bleskovou hereckou kariéru, která mu přinesla Cenu Alfréda Radoka. A nad tím vším se jako červená nit vine víra v to, že náhody nejsou náhodné – a že některé zprávy prostě mají projít přes písničky ven.

Herečka Sarah Haváčová, kterou televizní diváci znají jako manželku policisty Markoviče z úspěšného seriálu Metoda Markovič, přichází do podcastu Na jedné vlně. Otevřeně mluví o tom, proč vstoupila do aktivní zálohy armády kvůli válce na Ukrajině, jaké to je usnout ve stoje během vojenského výcviku a proč pro ni vojenská přísaha představuje celoživotní závazek.
Sdílí silný duchovní zážitek z pouti do Portugalska, cestu ke křesťanství a víru v Boha, lásku a lidi kolem sebe. Popisuje dobrovolnickou práci v sirotčinci v Tanzanii i v pražské nemocnici Milosrdných sester a nedávnou cestu s humanitární pomocí do temného Kyjeva bez elektřiny a tepla.
Jak se dá skloubit herectví, vojačina a touha být mámou několika dětí? Co nás může Afrika a Ukrajina naučit o vděčnosti a svobodě? A jak vnímá Sarah tenkou hranici mezi dobrem a zlem ve chvíli, kdy hraje skutečné postavy – ať už v divadle, nebo v seriálu Metoda Markovič? Poslechněte si nový díl Na jedné vlně.

Lékař, který zasahoval u nehody u Nažidel. Hejtman, jenž dokázal v Jihočeském kraji vyhrát volby tak, že nepotřebuje uzavírat koalice. A politik, který po letech opustil ODS a chystá vlastní projekt. Martin Kuba byl hostem podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou a v otevřeném rozhovoru mluví o tom, co ho naučila medicína, jak se vyrovnává s traumatem z Nažidel i proč si myslí, že jsme společnost rozdělili na dva zbytečně rozhádané tábory.

Proč podle něj nejde dělat špičkovou medicínu tři dny v týdnu? Jak ho zásah u hromadné nehody přivedl k důrazu na krizové řízení a přemýšlení o podobě zdravotnictví? Proč říká, že když zabetonujeme rozhodování do byrokracie, ničíme tím demokracii? A o co se má opírat jeho nové hnutí, které chce propojovat voliče z obou pólů české politiky?

V rozhovoru zaznívá i kritický pohled na vedení ODS a styl současné vlády, úvahy o většinovém volebním systému, vztahy s Andrejem Babišem i tři priority, které považuje za klíčové pro Českou republiku: dostupné bydlení, udržitelné zdravotnictví a rozumnou velikost státu.

Co dřív byly první lásky, jsou dnes úzkosti, sebepoškozování a pocit, že „nejsem dost dobrý“. Linka bezpečí dnes odbavuje denně přes 300 hovorů – a čím dál častěji jde o opravdu vážné věci.

„Děti nevolají proto, že by doma bylo zle. Ale protože nechtějí rodičům přidělávat starosti,“ říká ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková, která byla hostem podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou.

Proč je těžké říct si o pomoc?
Jak poznat, že dítě něco trápí?
A co dělá Linka bezpečí, když jde opravdu o život?

Zazní i tvrdé pravdy: o nedostatku konzultantů, vyčerpaném týmu, nejistém financování a o tom, jak se stát „nehlásí“ ke službě, kterou přitom potřebuje.

A do toho prosincový vzkaz pro všechny rodiče:

„Vánoce nejsou o cukroví. Jsou o tom, že si sednete s dětmi a jste spolu. Bez telefonů. Bez stresu. V klidu.“

Linka bezpečí: www.linkabezpeci.cz
Potřebujete pomoc? Zavolejte zdarma na 116 111.
Sledujte celou epizodu a podpořte ty, kteří denně drží stovky dětí nad vodou.

V nové epizodě podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou se představuje Tomáš Klus v podobě, kterou jeho fanoušci dobře znají — otevřený, citlivý a bez filtru. Rozhovor začíná nevinně: ranními rituály, meditací, čajem a rodinným chaosem, který střídá klidná fáze před úsvitem. Klus vysvětluje, proč vyměnil alkohol za čaj, jak trénuje soustředění a proč se jeho děti orientují lépe v chaosu než v režimu.

Postupně se rozhovor noří hlouběji. Klus mluví o otcovství, traumatech z dětství, o odchodu z Třince do Prahy i o tom, jak sport pomohl potlačit pocit, že na tomto světě „nemá co dělat“. Silné pasáže se dotýkají sebeléčby, omluv, pravdy a jeho snahy žít život „načisto“.

Nechybí ani témata, která vzbudila veřejnou debatu — Gaza, Izrael, západní politika a mediální prostředí. Klus vysvětluje, proč se stáhl z veřejného prostoru a proč dnes k médiím přistupuje obezřetněji. Přesto říká, že věří v lidi a vztahy, které jsou podle něj skutečným zdrojem štěstí.