OBYTŇÁKEM NA SEVER VI.
Petr Slíva opět zdraví z obytňáku jedoucího na sever. Tedy chvílemi také stojícího, aby se mohl pokochat finskou přírodou, kterou momentálně skrápí déšť. Kapky bubnující na střechu obytňáku tvoří příjemnou kulisu k jeho vyprávění.
Včera odpoledne vyrazili z posledního stanoviště, které bylo kousek za Helsinkami u Baltského moře, kde se ještě ráno stačili vykoupat. Po cestě dorazili do proslulé Jezerní oblasti na východě Finska, kde je opravdu snad více vody než souše. Uplynulou noc strávili u jezera, jehož druhá část končí v Rusku. Nacházejí se jen pár kilometrů od hranice, ale mají pocit, že jsou na nejbezpečnějším a nejstřeženějším místě v Evropě. V okolí panuje klid a silnice vedoucí na Petrohrad zívají prázdnotou, nikdo na tuto stranu neodbočuje.
Během tří set kilometrů, které ujeli od posledního zastavení, doplnili zásoby, koupili čerstvého lososa na gril a také finské kuličky. Petr se zamyslel nad tím, jak každý ze severských národů hýčká své vlastní masové kuličky. Zatímco už loni ochutnali švédské, norské i dánské, tentokrát logicky koupili „finské“. Rozdíly mezi nimi jsou často minimální, jenom u norských měli pocit, že svou velikostí připomínají karbanátky. Na velikosti přece záleží. Není zde také problém narazit na losí salám, klobásky nebo steak. A také losy na značkách. Zatím jen na nich.
Dnes mají v plánu dojet do jednoho z nejkrásnějších finských měst, Savonlinna, a těší se, co je tam čeká.
Petr ještě pochválil Finsko za to, jak je podobně jako ostatní severské státy připraveno na život v obytňácích a karavanech. Míst, kde mohou přenocovat mimo kempy, je spousta a problém je spíše vybrat to nejlepší.
Na další zajímavosti z Petrovi cesty se můžete těšit už brzy, jak v éteru tak na webu.