OBYTŇÁKEM NA SEVER XIII.
Opět vás zdravíme z obytňáku, který dojel na sever až tam, odkud už to dál nejde. Petrův bydlík Weinsberg ze Sedlčan toho umí hodně. Pohodlně se v něm vyspíte, uvaříte, vysprchujete se, zajdete na toaletu, a když se na to šlápne, tak to slušně jede, přes oceán to ale ještě neumí. A tak se v norském Nordkappu včera dopoledne otočili a čeká je cesta ze severu na jih, ale ve Skandinávii ještě zůstanou.
Ale ještě se vrátíme k Nordkappu. Ten pohled na oceán, nad kterým sluníčko vůbec nezapadne a o půlnoci je ho všude plno, je prostě k nezaplacení. Když šli Petr s posádkou asi v jednu hodinu ráno spát, zářilo jako za bílého dne. Odráželo se od oceánu a člověku se ani nechtělo na kutě. Ale museli, protože je čekala dlouhá cesta.
Snažili se nahnat co nejvíce kilometrů, aby se potom ve Švédsku ještě mohli někde zastavit. Takže z Norska přejeli zpátky do Finska a podél hranice se Švédskem budou klesat k Botnickému zálivu, po jeho pobřeží potom pojedou dolů do Trelleborgu, odkud jim v sobotu odpoledne jede trajekt.
Podle Petra je to zvláštní jet po okraji časového pásma a každou chvíli mít jiný čas. Ono je to tady vlastně úplně jedno vzhledem k tomu, že světlo je pořád. Ale i tak, představte si, že jste Fin, jdete na pivo do hospody se svým švédským kamarádem, změní se vám čas a domů přijdete vždycky pozdě.
Ale ještě zpátky k Finsku, když už jsou ty prázdniny. Finským dětem začaly prázdniny už na začátku června, do školy se ale vracejí zhruba v polovině srpna. Odpovídá to právě období, kdy je tady nejvíce světla. A mimochodem, finské školství je jedním z nejvyzdvihovanějších v Evropě, z mnoha států se sem jezdí učitelé učit, jak učit.
Finové zavedli i nový předmět, ve kterém učí děti, jak čelit dezinformacím a jak si informace vyhledávat a ověřovat. Možná by se něco podobného hodilo i u nás.
Tak příště už ze Švédska. Jak v éteru, tak tady u nás na webu.