Bankovky, které mluví: Co skrývá jejich druhá strana a proč je podávat „živou“ stranou nahoru

17. 7. 2025

Kdo je na předních stránkách papírových bankovek, ví asi všichni – i když takovou pětitisícovku jsem už dlouho neviděla, takže nevím, jestli tam ten Masaryk ještě je. Nezměnilo se něco? Možná znáte bankovky i z druhé strany. Třeba na stokoruně je pečeť univerzity.

Na dvoustovce najdeme spojené ruce dítěte a dospělého, za nimi je kniha s nápisem „Svět v obrazech“. Jde právě o Komenského dílo, které bylo důležitou součástí výuky dětí ve všech školách.

Na druhé straně pětistovky s Boženou Němcovou je dívka s květy ve vlasech a kolem ní trny růže nebo bodláčí. Na tisícikoruně najdeme orlici – symbol Moravy a Slezska – a také kroměřížský zámek.

Na dvoutisícovce je Euterpé. Tu známe z řecké mytologie jako múzu hudby, a proto tam najdeme i housle a violoncello. No a teď konečně ta nejvyšší: na druhé straně pětitisícovky s Masarykem jsou pražské gotické a barokní stavby, stará domovní znamení, náhrobní kameny z židovského hřbitova a gotické znaky Prahy a Čech.

Bankovky jsou tedy živé a mrtvé. Co to znamená? Na přední straně jsou velikáni naší historie – nikdo z nich už ale nežije. Na druhé straně je vždy nějaký nadčasový, věčně živý obraz. Třeba jako ten zámek nebo Euterpé.

Symbolika je spojená i s placením. Až budete tedy platit, podávejte bankovky vždy živou stranou nahoru – a peníze se vám budou vracet. To potvrzuje i druhá strana dvoustovky, která říká, že i malý skutek se vám mnohonásobně vrátí.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK