Chodník slávy
.webp)
Mezi symboly amerického showbyznysu patří i Chodník slávy. Každý, kdo něco znamená, má svou hvězdu – ať už se jedná o film, divadlo, rozhlas, televizi nebo hudbu. Ovšem pravidla jsou poměrně přísná.
Na více než 5,5 kilometrech slavného chodníku tak nenajdete například Brada Pitta, George Clooneyho, Leonarda DiCapria ani Julii Roberts. Důvody jsou různé – buďto neměli čas na slavnostní odhalení, což je podmínka, nebo nesouhlasili se zaplacením téměř jednoho milionu korun, což je druhá podmínka.
Na získání hvězdy může být nominován kdokoli a kýmkoli, schvalovací proces je však poměrně složitý a jedna hvězda se vždy uděluje posmrtně. Navíc se nemusí jednat pouze o reálné postavy – svou hvězdu mají například i Mickey Mouse, Shrek, Medvídek Pú nebo Simpsonovi.
Některé desky se často stávají terčem vandalů, například deska Donalda Trumpa, který ji získal za produkci a moderování jedné reality show před čtrnácti lety. Občas se také stane, že někdo desku ukradne jako suvenýr.
Nápad na založení Chodníku slávy vznikl už v roce 1953, první desky však spatřily světlo světa až o sedm let později. Zdržení způsobil mimo jiné protest obyvatel nebo žaloba Charlieho Chaplina, protože jeho otec nebyl mezi prvními nominovanými.
A nesmí chybět ani česká stopa. Najdeme zde například operní zpěvačku Ernestine Schumann-Heink, klavíristu Rudolfa Serkina nebo herce Francise Lederera, kteří mají české kořeny, ale později přijali americké občanství. Jedinou Češkou na Chodníku slávy tak nakonec zůstává krasobruslařka Věra Helena Hrubá, později Ralstonová. Na Járu Cimrmana se pochopitelně zapomnělo – tedy zatím.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK