Den nevidomých

13. 11. 2024

Zrak, sluch, čich, chuť a hmat – o pěti smyslech se mluvilo už v antickém Řecku. Dokonce Aristoteles už psal o vnímání pomocí smyslů a jen těžko si můžeme představit, jaké to je, když o nějaký z nich přijdeme. I přesto ale vznikla třeba Vltava od již hluchého Bedřicha Smetany.

Zrak vnímá nejvíce informací, a mezi nevidomými máme několik slavných matematiků nebo lékařů. A když se ještě jednou vrátíme do Řecka, můžeme zmínit třeba básníka Homéra. Nebo Jana Žižku z Trocnova, který v mládí přišel nejdřív o jedno oko a druhou křížovou výpravu vedl už jako nevidomý.

Neviděl ani český král Jan Lucemburský, otec Karla IV. O jedno oko přišel definitivně při šarlatánském léčení, a ani nejlepší lékaři z Francie mu nedokázali pomoci, takže nakonec oslepl úplně.

Za zmínku stojí určitě i Galileo Galilei, který svou památnou větu „A přece se točí“ údajně vyslovil už jako slepý. A když jsme mluvili o té Vltavě, i mezi slavnými hudebními skladateli je pár nevidomých – třeba Händel nebo Bach. Dokonce za to může stejný muž, protože v 18. století byla léčba zákalu na úrovni středověku a operace se často nepovedla.

A zapomenout bychom určitě neměli ani na Jaroslava Ježka, který oslepl krátce po narození. O to víc je obdivuhodné – a to můžu potvrdit z vlastní zkušenosti – že jeho skladby jsou prakticky nehratelné. A to i pro ty, kteří vidí!

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK