Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

5. 7. 2024

V 9. století naši předkové na Velké Moravě spíš věřili v nadpřirozenou moc přírody, uctívali stromy nebo studánky, a tak se tehdejší kníže Rostislav rozhodl, že lid trochu vzdělá. Navíc se tím upevní moc a rozšíří se křesťanství.

No a tak si nechal poslat nějaké ty vzdělance, konkrétně dva bratry ze Soluně, což je na území dnešního Řecka, učitele víry Konstantina a Metoděje. A ti svou přípravu rozhodně nepodcenili.

Konstantin vymyslel nové slovanské písmo – hlaholici, do které přeložil náboženské texty, a měla 41 znaků. Usadili se ve velké osadě kousek od Hodonína, kde bylo 12 kostelů. V nich učili, mimo jiné jak učit, a ne v latině, ale po našem. Ve staroslověnštině. Tomu všichni rozuměli. Mise to byla velmi úspěšná. Učili také číst a psát.

Konstantin později těžce onemocněl a po uzdravení vstoupil v Římě do kláštera, kde převzal jméno Cyril. Krátce na to zemřel. Metoděj se stal moravským arcibiskupem.

Celé toto šíření víry se ale moc nelíbilo našim německým sousedům. Bylo z toho několik válek. Kníže Rostislav byl svržen a v zemi zavládl chaos.

Metoděj byl dokonce uvězněn na tři roky v jámě a po jeho smrti byli všichni jeho žáci vyhnáni ze země. Bohoslužby se opět začaly konat v latině a naše země se přiklonila k západní kultuře a ustálila se latinka.

Oba bratři byli pro své zásluhy o šíření křesťanství prohlášeni církví za svaté. Celkem u nás pobyli sedm let, jejich odkaz ale přetrval staletí.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK.