Johanka z Arku
.webp)
Války jsou staré jako lidstvo samo. V průběhu let, s vývojem zbraní i myšlení člověka, se vyvíjela nejen samotná válka, ale i její vedení. Kolikrát jste ale slyšeli, že by válku vedla žena?
Ještě ke všemu bez šlechtického titulu a v šestnácti letech! Přesuňme se na začátek 15. století. Tou dobou se totiž šířilo proroctví, že město Orléans, které bylo v té době obležené, může zachránit pouze panna v brnění. Tehdejší král Karel VII. prohrával jednu bitvu za druhou, a tak si vyslechl Johanku, nebo Janu, chcete-li. Následně ji zkoumali přední teologové a lékaři, a nakonec král rozhodl, že stejně nemá co ztratit.
Johanka z Arku měla údajná vidění už od svých třinácti let – zjevovali se jí svatí a andělé. Válku vnímala už od dětství. Narodila se do období stoleté války a hrůzy anglických nájezdů znala velmi dobře.
Dostala malé vojsko – a skutečně zvítězila.
Pak vyhrála i několik dalších klíčových bitev. Stala se mocnou a oblíbenou, a to natolik, že se jí král začal bát. Ona sama o sobě nepochybovala ani v nejmenším a byla pevně rozhodnutá vyhnat všechny Angličany ze země. Nakonec ale padla do zajetí a následoval několikaměsíční soud. Mimochodem, právě z tohoto procesu pochází nejdokonaleji dochovaný zápis ze všech středověkých soudních jednání.
Odsoudili ji k smrti upálením za čarodějnictví. Bylo jí teprve devatenáct let.
Dnes je z ní francouzská národní legenda a roku 1920 byla prohlášena za svatou.
Co z toho plyne? I zdánlivě malý člověk může ovlivnit velké dějiny.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK