Káva, která změnila svět: zakazovali ji, teď bez ní nezačneme den
.webp?ts=)
Nejobchodovanějším zbožím na světě je ropa, hned na druhém místě je káva. Půl království za šálek dobré kávy – v některých zemích mají dokonce pravidelné, krátké a povinné pauzy na kafe. To by bylo, kdyby k tomu neexistovalo pár výzkumů.
A co ukazují? Největší účinek má káva hned dopoledne. Takže ponaučení zní: mějte šálek na stole ještě dřív, než zapnete počítač nebo začnete cokoliv dělat.
S historií kávy je spojeno několik legend, všechny ale mají jedno společné – náhodu. Prostě se něco vyzkoušelo, ukázalo se, že to má pozitivní účinky a chuť, řeklo se to dál a vznikl z toho trend.
Původně se káva nepila, ale jedla – kávové bobule se přidávaly do kaší. A protože se kávová zrnka řadí mezi ovoce, není to vlastně tak mimo.
Není však zrnko jako zrnko – základní druhy máme dvě: arabiku a robustu. Ty se pak různě míchají. Až 70% trhu tvoří arabika a nejvíce kávy se pěstuje v Brazílii.
Nejdražší káva na světě vás může stát klidně 30 000 korun za kilo. Jde o takzvanou cibetkovou kávu. Šelma zvaná cibetka tyto bobule sní, ale protože nedokáže zrna strávit, projdou fermentací přímo v jejím žaludku.
Pokusů zakázat pití kávy ale bylo v minulosti hned několik. V roce 1511 to zkusila Mekka, v 16. století Itálie – zákaz tam trval až do chvíle, než byla káva „pokřtěna“. Ani to však nevydrželo dlouho.
Lidé byli za pití kávy bičováni nebo jim kávu házeli do moře. V roce 1746 byla zakázána i ve Švédsku. A tehdejší pruský král dokonce vyhlásil nadřazenost piva nad kávou, protože měl za to, že káva škodí ekonomice.
Naštěstí si ji dnes můžeme vychutnat v klidu.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK