Poprava, která otřásla Prahou: Kat Mydlář a 27 hlav na Staromáku
.webp?ts=)
Tahle událost patří k nejtemnějším v naší historii. Kat Mydlář poslal na onen svět tři odsouzené panského stavu, sedm rytířského a sedmnáct měšťanského. Původně jich ale měl na pražském Staroměstském náměstí popravit víc – mluví se až o třiceti lidech.
Mračna se začala stahovat už po bitvě na Bílé hoře, kterou předcházelo povstání proti císaři. Výsledek bitvy nedopadl dobře. Vznikl seznam všech rebelantů proti panovníkovi a následovalo jejich hledání a zdlouhavé vyslýchání. A to i přesto, že poražení stavové žádali o odpuštění. Většina z nich se sama přihlásila a postupně se vykrystalizovalo devětadvacet jmen, která měla být potrestána nejvyšším trestem – popravou.
Soud byl předem připravené divadlo a rozsudek překvapil i samotného císaře. Ten chtěl původně všem udělit milost, ale nakonec došlo jen ke zmírnění trestu. Nic velkolepého nečekejte – až na jednu výjimku šlo jen o zrušení následného posmrtného čtvrcení.
Jeden z odsouzených spáchal sebevraždu, dva se ze situace nějak vyvlékli. Zbylých sedmadvacet jmen se zapsalo do dějin. Jednalo se o lékaře, šlechtice, rektora univerzity, mezi odsouzenými byl i diplomat nebo cestovatel. Přestože popravy tehdy bývaly velmi navštěvovanou a oblíbenou kratochvílí, tohle Praha ještě nezažila.
Na Staroměstské náměstí dorazily tisíce lidí. První šla na řadu šlechta, pak rytíři. Aby si kat Mydlář trochu odpočinul, pořadí se nakonec trochu změnilo. Všechny hlavy totiž musel useknout na první pokus – jinak by to znamenalo jeho profesní konec.
Následovalo věšení, dokonce došlo i na jedno omilostnění na poslední chvíli. Po skoro pěti hodinách bylo po všem. Jedenáct hlav největších provinilců pak deset let viselo na kůlech jako výstraha pro každého, kdo by se chtěl postavit císaři.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK