První pražská defenestrace

30. 7. 2025

Je 30. července 1419. Zní zvony, ulice Prahy se plní. Z kostela Panny Marie Sněžné vyráží průvod vedený radikálním kazatelem Janem Želivským. Cílem je Novoměstská radnice. Protihusitští konšelé zavřeli několik reformistů a lidem došla trpělivost.

Když dorazili na místo, rozhodli se, že tentokrát to nevyřeší modlitbou. Konšelům se šance na útěk rozplynula ve chvíli, kdy dav prolomil vrata. Výsledkem bylo 13 nebo 14 úředníků, kteří letěli z okna na halapartny čekající dole, čtyři z nich byli konšelé. Král Václav IV. dostal po oznámení údajně mrtvici a brzy zemřel. Defenestrace tak spustila dominový efekt, který vyústil v husitské války a totálně změnil tvář Českého království.

Podle kronik byla v davu i budoucí hvězda českého válečnictví – Jan Žižka. Přidal se k husitům. Z nepokoje vzniklo hnutí, z hnutí revoluce. A Žižka se stal jeho tváří. Tato podle všeho předem připravená akce je tak považována za počátek husitských válek.

Dnes máme volby, demonstrace, satiru, memy. Ale frustrace politikou je věčná. A defenestrace, i když už spíš jako vtip nebo historická rekonstrukce, zůstává v českém DNA. V roce 2019 si ji Praha připomněla kostýmovaným happeningem.