Sousedské spory

27. 3. 2025

Můj soused zabiják – i takhle by se to dalo shrnout. U nás dokonce sousedské spory představují daleko větší nebezpečí než terorismus. Běžné rozepře čím dál tím častěji končí násilím nebo smrtí. Sice existuje takovéto pořekadlo: Když ti někdo život ničí, usměj se a vem ho tyčí,  ale ne doslova! Prosím vás, ne doslova!

Prototyp takového člověka není, ale pokud narazíte na souseda, který je na schůzích vždy proti všemu a všem a sem tam prohodí, že ten dům stejně jednoho krásného dne zapálí, buďte ve střehu.

Lepší než bezpečnostní zámek. To je asi nejrozšířenější typ souseda. Většinou má malého jezevčíka, který vypadá jako salám – a nechcete si ho pohladit. Přesně ví, v kolik chodíte domů, kdo k vám chodí, a za oknem číhá na jakoukoli příležitost, aby vás mohl pozdravit a pořešit s vámi nějakou aktualitu, ideálně z domovního prostředí. Občas taky může zaklepat s otázkou: „Nemáte kypřící prášek nebo vajíčko?“

Soused rodič. Velmi nebezpečné, zvlášť pokud se jedná o takzvané novopečené rodiče. Pak se musíte připravit na neustávající, nekončící pláč – naopak se stále zvyšující frekvencí a intenzitou. Následující roky budete mít přesný přehled, kdy dítě odchází z bytu, a to vždy za doprovodu klepajících se vašich skleniček na víno, které máte v kredenci.

Dalším typem jsou studenti, u kterých není jejich hlavním předmětem zájmu učivo. Samozřejmě. S naprostou jistotou pak můžete určit, kdo zase pozvracel vchodové dveře.

Na závěr dáme souseda práskače. To on na vás zavolal policajty, když jste špatně zaparkovali. To on na vás vždy zavolá hlídku, když nedodržíte noční klid. A to se teda vsaďte, že to byl opět on, kdo na vás tuhle šestkrát zvonil a pokaždé utekl.

No jo, holt rodiče a sousedy si nevybíráme… Tak to nějak zkuste přežít.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK