Zimní kvítí
Doufám, že máte všechny venkovní rostliny zazimované a taky že jste to stihli včas, ne jako já. Sčítání škod přijde na jaře jako vždycky.
Rostliny se zkrátka nemohou zvednout a odejít pryč, i když ty moje by určitě chtěly. A tak spoléhají jenom na nás, aby mohly přežít. Naštěstí ale právě proto, aby je nepříznivé podmínky nestály život, chrání to nejdůležitější. Cibule, hlízy nebo semínka, a to ostatní nechají klidně umřít. A na to já spoléhám.
S čím se ale v posledních letech roztrhl pytel, jsou vánoční hvězdy. Údajně kvetou i několik let, ale to se mně stát nemůže. Mají krásné jméno – pryšec nádherný – a pochází z Mexika, kde jí říkají flores de noche buena, což znamená „květina svaté noci“. Domorodci totiž věřili, že rostlina je symbolem betlémské hvězdy, a dokonce ji považovali za posvátnou.
K Vánocům patří také cesmína. Keltové ji využívali jako ochranu proti zlým duchům a kouzlům, a dnes je typická hlavně v anglicky mluvících zemích. A co jmelí? Jmelí je dokonce jedním z nejstarších symbolů Vánoc vůbec.
Je to vlastně plevel, roste všude, ovšem nikoliv ve zlaté, červené nebo stříbrné barvě. A zase jsme u Keltů, protože už oni větvičky barvili. No a i přesto, že je to tak trochu parazit, lidé od pradávna věřili, že neroste jen tak, a připisovali mu léčivou, dokonce až zázračnou moc.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK