A nasytily kontinent

3. 12. 2025

Zkuste si představit Vánoce bez bramborového salátu, smažák bez hranolek... prostě svět bez brambor. Pro Angličany 16. století to nebyla žádná kulinární tragédie, ale úplně běžná realita. Až 3. prosince 1586 dorazil do přístavu Plymouth Sir Thomas Harriot, který z Nového světa přivezl pytle zvláštních hlíz, které Evropanům připadaly jako kuriózní zahradní atrakce. Sir Thomas Harriot právě vyložil náklad, který během pár stovek let změní zemědělství, stravování i demografii celého kontinentu.

Dnes jsou brambory základ kuchyně. Tehdy byly spíš takový strašák. Evropany děsily svým pokrouceným tvarem, který připomínal lepru. Lidé vážně věřili, že kdo brambory jí, riskuje nemoc. Do toho fakt, že rostou skryté pod zemí z odřezků, ne ze semínek... to bylo pro tehdejší sedláky podezřelé až ďábelské.

Stačilo pár generací a z odmítané hlízy se stala hvězda evropských polí. Brambory měly totiž přednosti, které tehdejší zemědělství zoufale potřebovalo. Rostly i tam, kde by obilí nepřežilo. Rolníci mohli brambory sázet i na ladem ležících polích. A brambory byly hlavně spolehlivé, takže fungovaly jako jistota v době neúrody.

Evropská potravinová produkce se díky bramborám téměř zdvojnásobila a miliony rodin poprvé poznaly pocit skutečné potravinové jistoty. Rolníci navíc začali hnojit podle technik okoukaných od jihoamerických domorodců. A když se později objevil škůdce mandelinka bramborová, vedlo to k vývoji prvních pesticidů na bázi arzenu.

Ani filosofové bramborám zpočátku nefandili. Denis Diderot je prý odbyl jako „bez chuti a moučné“ jídlo vhodné maximálně pro ty, kteří chtějí jen zaplnit žaludek. Dnes neexistuje kuchyně, která by z brambor nedokázala vyčarovat něco ikonického.

Dnes jsou brambory jedním z pilířů světové gastronomie a zemědělství. Angličané si bez nich neumějí představit fish and chips, Češi nedělní oběd a Francouzi gratin dauphinois. A to všechno díky tomu, že se jeden odvážný mořeplavec rozhodl přivézt domů náklad, který tehdy nikdo nebral moc vážně.