A proč za to skončil ve vězení

16. 7. 2025

Představte si, že byste si ve 17. století chtěli něco koupit. Místo peněženky byste s sebou pravděpodobně museli tahat obrovský měděný plát, klidně o váze 20 kilo. Nezní to moc prakticky, že? Švédsko mělo v té době obrovské zásoby mědi, a tak z ní začali vyrábět „mince“ – ale ve formě desek, skoro jako cihly. Na posilování dobré, na placení dost už tolik ne.

A právě proto přišel Johan Palmstruch, obchodník s nizozemskými kořeny, s nápadem: co kdybychom místo kovu používali papír? Založil Stockholmskou banku a nabídl lidem jednoduché řešení – uložíte si své měděné desky do banky a dostanete papírový doklad, že si je můžete kdykoli vyzvednout zpět. Tak vznikla první evropská bankovka.

Vypadala jako úřední listina – žádné barvy, žádné ochranné prvky, jen ruční papír, tisk a podpisy. Malá revoluce na kusu papíru. Banka postupně začala vydávat víc papírových bankovek, než měla skutečných kovových zásob. Lidé znejistěli a chtěli své pláty zpátky. Jenže ty už dávno nebyly. Vznikla panika, důvěra se zhroutila, a v roce 1667 celá banka zkrachovala.

Palmstruch byl obviněn, odsouzen k trestu smrti, ale král mu ho zmírnil na vězení. Tam také později zemřel. První autor bankovky tak skončil dost tragicky. I když Švédsko papírové peníze na čas zakázalo, ostatní země se inspirovaly. Například u nás se první papírové peníze – tzv. bankocedule – objevily v roce 1762 za vlády Marie Terezie.

Švédsko se poučilo z chyb a založilo Riksbank – nejstarší centrální banku na světě, která funguje dodnes. Tak až příště zaplatíte kartou nebo mobilem, vzpomeňte si na Švédy, díky kterým už nemusíme nosit peníze na zádech.