Bratříčku, zavírej vrátka
Karel Kryl. Jeho debutové album Bratříčku, zavírej vrátka z roku 1969 patří k nejsilnějším hudebním výpovědím, jaké u nás kdy vznikly. Nešlo jen o hudbu. Byla to reakce na dobu, která se během pár dní změnila k nepoznání. A právě dnes si připomínáme den, kdy vzniklo.
Ostrava jako centrum svobodné tvorby
Možná byste čekali, že všechna zásadní hudba vzniká v Praze. Jenže Kryl se našel jinde. A to v Ostravě. Právě tam ho v roce 1967 objevili místní rozhlasáci a dali mu šanci tvořit bez tlaku, který panoval v hlavním městě.
Zásadní roli sehrál redaktor Miloš Zapletal, který Krylovy texty nejen podporoval, ale zajistil mu i bezpečné prostředí pro nahrávání. Díky tomu mohl vzniknout materiál, který by jinde pravděpodobně neprošel.
Rychlé vydání a ještě rychlejší zákaz
Na desce se objevilo celkem 22 skladeb, které zachycují atmosféru po srpnu 1968. Strach, vztek, deziluzi, ale i zbytky naděje. Hudebně šlo o jednoduchý folk. Kytara, hlas, syrovost. O to silnější byl ale obsah.
Deska vyšla 24. března 1969 ve vydavatelství Panton a prakticky okamžitě narazila na realitu nastupující normalizace. Státní cenzura ji zakázala a Krylovy písně se rázem ocitly mimo oficiální prostor.
Píseň, která se stala symbolem okupace
Titulní skladba Bratříčku, zavírej vrátka poprvé zazněla už 21. srpnu 1968 v rozhlase. V den, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy.
Navzdory zákazu se skladby dál šířily. Lidé si je předávali na gramofonových deskách, kopírovali, pašovali. V 70. a 80. letech je hráli disidenti a vysílala je i Rádio Svobodná Evropa.
Od úspěchu k emigraci
Ještě před úplným zákazem se Krylovy písně objevily i v oficiálním žebříčku Houpačka. Nejprve skončily druhé, později dokonce zvítězily a několik týdnů se držely na vrcholu.
Jenže politická situace se rychle vyostřila. Po vydání alba bylo jasné, že pro Kryla v Československu nezůstává prostor. V roce 1969 odešel do exilu.
Je to autentický záznam momentu, kdy se společnost zlomila. Kryl dokázal jednoduše, ale přesně pojmenovat pocity celé generace. A možná právě proto jeho písně přežily všechno. Režim, zákaz i čas.