České kulturní poklady
Pro někoho je to radost a národní pýcha, pro jiné noční můra z tanečních. Polka, energický tanec v 2/4 taktu. Stal se jedním z nejikoničtějších společenských tanců nejen ve střední Evropě, ale i daleko za jejimi hranicemi.
Trochu historie
Vznik polky je zahalen jistou mírou tajemství, jak už to tak bývá. Podle národopisce Čeňka Zíbrta se polka narodila na počátku 19. století v Čechách díky Anně Chadimové, která vytvořila první taneční kroky. Původní název tance, maděra, byl později změněn na polka. A proč? Mohlo to být vyjádření solidarity s polským národem během povstání v roce 1830.
Popularita
Polka se rychle rozšířila po celé střední Evropě a brzy se stala oblíbenou nejen v Čechách, ale také v Německu, Rakousku, Polsku a dalších zemích. V roce 1840 se polka tančila ve Vídni. Tady si získala uznání i u významných skladatelů jako Johann Strauss starší a Bedřich Smetana.
Za moře, do Ameriky, se pak polka dostala až na přelomu 19. a 20. století. Tančila se zejména v komunitách s evropskými kořeny.
A co dnes?
Jak už jsem zmiňovala, polku tancoval snad každý, kdo chodil do tanečních. Je to součást našeho kulturního dědictví a přitom se jedná o jeden z těch tanců, které nemají tak složitý základní krok. Polka se ale i dál vyvíjela a stala se základem modernějších tanečních stylů.
Poslouchejte nás a zatancujte si s námi!