Český král, který změnil tvář Evropy
.webp?ts=)
Aby se Karel IV. vůbec do této chvíle dostal, musel nejprve přesvědčit volitele. 11. července 1346 získal podporu kurfiřtů v oblasti Rýna a zásadní roli sehrál i papež Kliment VI., který ho podpořil proti tehdejšímu vládci císařství. Nebylo to nic menšího než středověké zákulisní vyjednávání na nejvyšší úrovni.
A v listopadu 1346 se už český princ žene do německého Bonnu. 26. listopadu 1346 mu právě tam jeho prastrýc, arcibiskup Balduin, slavnostně nasadil říšskou korunu.
Jeho hlavní soupeř Ludvík Bavorský zemřel o rok později na mrtvici během lovu medvědů. Mezitím doma v Praze doufali, že se nový římský král vrátí nejen s historkou z cesty, ale také s budoucí korunou císařskou. A přesně to se nakonec stalo. Korunovace v Bonnu se tak zapsala jako okamžik, kdy se z mladého českého prince stal hráč, kterého už nikdo nemohl ignorovat.
Karel IV. se dostal až na vrchol evropské politiky a dodnes ho vnímáme jako jednu z největších historických ikon. Patřil k mimořádně vzdělaným panovníkům. Ovládal pět jazyků a dokázal schopně řídit složitou politiku celé říše. Pod jeho vládou se český stát upevnil a začal být označován jako Koruna česká. Jako císař nechal sepsat Zlatou bulu, která na staletí určovala pravidla říšské politiky a posílila nezávislé postavení českých zemí.
V Čechách je známý především jako zakladatel pražské univerzity, stavitel Nového Města pražského, iniciátor výstavby Karlova mostu, hradu Karlštejna a pokračovatel stavby Svatovítské katedrály.
.jpeg)