Mistr Jan Hus

6. 7. 2024

Po vládě Karla IV. to šlo do kytek. Jeho syn Václav IV. nebyl tak dobrým panovníkem, navíc zemi postihl mor. Šlechta se hádala mezi sebou a život chudých se ještě více zhoršil. Velkou krize zasáhla i církev. Co bylo v Bibli pro ni už neplatilo, hromadila majetek, vybírala peníze za všechno možné, včetně vyzvánění kostelními zvony. Vrcholem byl prodej odpustků, kdy církev za peníze odpustila hříšníkům jejich zlé skutky.

Proti tomu byl Jan Hus, který jako učitel na Karlově univerzitě získal titul mistr. Na jeho kázání, která byla v češtině, chodily stovky lidí a vyzýval, aby se církev zbavila majetku a pomáhala chudým.

Církev se začala bát o svůj majetek, včetně Václava IV., který měl z odpustků dostávat podíl. Takové názory se nelíbily ani papežovi, a tak zakázal náboženské obřady. Jan Hus tedy odjel na venkov, ale kázal dál pod širým nebem a lidé za ním jezdili i z ostatních měst.

Když se krize v církvi začala prohlubovat, Václavův bratr uspořádal sněm v Kostnici, aby se sjednal pořádek, a pozvali i Jana Husa, aby svá kázání obhájil. V Kostnici se ale začaly šířit zvěsti, že se chystá uprchnout, a tak ho zatkli.

Nakonec se ale slyšení přeci jen dočkal, ovšem trochu jiného, než původně myslel. Církevní představitelé chtěli, aby své názory odvolal, což neudělal, a tak ho označili za kacíře. Nasadili mu posměšnou čepici a poslali ho na hranici.

Na další desetiletí to způsobilo rozvrácení českých zemí. O sto let později přišli další reformátoři, kteří převrátili církev vzhůru nohama už navždy.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK.