Datum, kdy česká atletika psala dějiny

12. 8. 2025

V srpnu 1983 zažily Helsinky doslova zlatý československý okamžik. Helena Fibingerová hodila 21,05 m a stala se první ženskou mistryní světa v historii naší atletiky. Už v 70. letech lámala světové rekordy jako na běžícím pásu. Její halový rekord 22,50 m z roku 1977 stále nikdo nepřekonal a to mluvíme o skoro půlstoletí. Osm halových titulů mistryně Evropy, tři světové rekordy venku, pětadvacet československých rekordů.

Ale nebylo to jen o sportu. V roce 1983 panovala studená válka a každá medaile měla politický rozměr. O jejích výkonech se mluvilo i s otázkami kolem dobové dopingu, ona sama ale podobné debaty odmítala. Faktem zůstává, že její čísla byla (a jsou) mimořádná.

Po konci kariéry v roce 1988 se pustila do funkcionářské práce, podnikání i veřejného života.

Ale dnešní datum sebou nese další sportovní legendu. Když se řekne oštěp, většina světa vidí Jana Železného. Jeho světový rekord 98,48 m z roku 1996 platí dodnes. Tři zlaté olympijské medaile v řadě (Barcelona 1992, Atlanta 1996, Sydney 2000), tři tituly mistra světa (1993, 1995, 2001) a sedm titulů českého Sportovce roku. Taková bilance nemá obdoby.

Jeho kariéra byla směsí surového talentu, precizní techniky a nervů ze železa. Po ukončení kariéry v roce 2006 přešel na trenérskou lavičku a vychoval olympijské vítěze, mistry světa i vicemistry. 

Oba se zapsali do historie nejen medailemi, ale i rekordy, které přežívají generace.