Evropa a Amerika ve vesmíru poprvé bok po boku

28. 11. 2025

28. listopadu 1983 se psala vesmírná historie. Americký raketoplán Columbia tehdy poprvé vynesl na oběžnou dráhu vědeckou laboratoř Spacelab. Modul, který navrhla Evropská kosmická agentura a který se stal symbolem mezinárodní spolupráce ve vesmíru.

Byl to krok, který změnil kosmonautiku. Poprvé se Evropa aktivně zapojila do pilotovaných letů a vědci ze starého kontinentu dostali možnost provádět vlastní experimenty ve stavu beztíže. Šlo o kompletní mobilní laboratoř, kterou NASA mohla umístit do nákladového prostoru raketoplánu a po misi zase vrátit na Zemi.

Nešlo tedy o vesmírnou stanici, jako byl předchozí Skylab z roku 1973. Spacelab byla vlastně vestaba do nákladového prostoru raketoplánu, která v něm zůstala po celou cestu a demontovala se zase až zpátky na zemi. Dá se ale pokládat za částečného předchůdce mezinárodní vesmírné stanice ISS, která se začala stavět až pět let po skončení letů se Spacelabem.

Evropané do projektu vložili nejen technické know-how, ale i peníze. Šlo o jeden z prvních velkých společných projektů ESA a NASA, který nastartoval éru mezinárodní kosmické vědy.

První let proběhl už v roce 1983 v rámci mise Spacelab-1, kdy se na oběžnou dráhu vydal Ulf Merbold ze Západního Německa. První evropský astronaut v americké posádce. O dva roky později pak přišla mise Spacelab D-1, kterou si symbolicky vzala pod patronát právě Spolková republika Německo.

Na palubě mise z října 1985 pak byla tehdy nejpočetnější posádka v historii raketoplánů. Osm astronautů, kteří provedli desítky experimentů z oblasti biologie, fyziky, medicíny i astronomie. Zajímavé je, že Spacelab byl plně obyvatelný modul. Uvnitř byl pokojový tlak, takže posádka mohla odložit skafandry. Přesto neměl vlastní pohon ani podpůrné systémy. Vše zajišťoval samotný raketoplán.

Po každé misi byl Spacelab rozebrán, vrácen na Zemi a znovu použit. V letech 1983 až 1998 proběhlo celkem 15 letů s touto laboratoří, při nichž se na oběžnou dráhu podívaly desítky astronautů z různých zemí. Právě tento systém znovupoužitelnosti i mezinárodního zapojení se stal předobrazem budoucí Mezinárodní vesmírné stanice.

Dnes, čtyřicet let po startu Columbie se Spacelabem, můžeme mluvit o jednom z klíčových momentů vesmírného výzkumu. Ukázal, že když se spojí americká technologie a evropská věda, může vzniknout něco skutečně přelomového.

A raketoplán Columbia? Ten sice v roce 2003 tragicky zanikl, ale jeho odkaz zůstává. Jako připomínka éry, kdy nás lidská zvědavost spojila napříč kontinenty.